O tomto textu jsem začal přemýšlet, když zaměstnanec sekající trávník posekal keř. Ten keř byl malý, necelý metr, asi ho přehlédl. Ale proč nechal přerostlý plevel? Protože ty metrové kytičky hezky kvetly.
Později se dostavil vedoucí a přikázal ostříhat růže. Tak, jak se normálně nestříhají. To už mě zarazilo a začal jsem přemýšlet o dalších příkladech tvůrčí iniciativy. Zpráva že „manželé měly nehodu“ mě nepřekvapuje, stejně jako záměna i a y na ceduli dopravního značení. Kdo si má pamatovat, jak se píše nejbližší město. Nejsem odborník, na to máme jiné lidi a na jiných místech.
Co jsem uvedl, to jsou běžné denní maličkosti. Proč ale nikoho nezarazí, když vysokoškolský pedagog tvrdí v televizi, že řešení uprchlické krize spočívá v navracení migrantů do zemí původu a vzápětí dodává, že tyto země je bohužel nepřijímají. Dělá si z diváků legraci? Přitom ve Francii jsou policisté bezmocní, a v Německu se potloukají tisíce lidí kdesi v terénu.
Řekněme, že po D jedničce projede deset tisíc aut denně. Pojede-li dvacet tisíc, postavíme vedle ještě jednu D1. Pojede-li sto tisíc, postavíme dalších osm. Ono se to nějak vyřeší! Poplakáme si, že nám ubývá nejúrodnější půda v Polabí, (já ještě pamatuji úrodné Polabí), ale dál stavíme na orné půdě automobilky, silnice, parkoviště, sklady atd. Za komunistů musel stavebník zrekultivovat stejnou plochu neplodné půdy, jinak ani ťuk? Byli to hlupáci, neuměli podnikat! Dnes to neplatí?
Chybí nám voda. Není se čemu divit. Je to pár desítek let, co ulice v mém okolí byly štětované, částečně travnaté, zbytek drobný štěrk. Nikdo si nestěžoval a za deště žádný problém. Dnes jsou krásně asfaltované. Při přívalovém dešti steče lokální povodeň bleskově do kanalizace, ještě rychleji do řeky a hurá do nížiny. Tedy pokud nám nevytopí sklepy. A za pár hodin máme opět suchopár. Mimochodem, svého času řada starostů obcí z Vysočiny zcela vážně navrhovala zregulování vodních toků na svém katastru. Že obce pod kopci zatopí je nezajímalo. A bylo to v době povodní na Moravě.
Dnes jsme dál, ale nikoho nenapadne, že je nutno urychleně změnit hospodaření s vodou v lesích, na loukách, na polích zlepšit půdu a stavět suché poldry. Včera bylo pozdě. Raději postavíme nové přehrady. Ty lapnou jarní přívaly a v létě z nich budou hnusné poloprázdné nádrže jako z těch současných. Znáte to – hladina několik metrů pod normál. Ale toho betonu co se spotřebuje, to budou kšefty.
Zboží vozíme sem a tam. Ó my se máme! V nedávné historii se velké náklady přepravovaly vlakem. Na mašině byl strojvedoucí a pomocník, na konci kdysi i brzdař. Ale to už je hodně dávno. Tolik zbytečně placených lidí. Dnes užíváme kamiony. Na každých pár tun jeden vystresovaný řidič, jeden kouřící motor a pár desítek metrů zabraného prostoru. Poslední dobou počítám u trati kontejnerové vlaky. K padesáti kontejnerům na jednu soupravu. Padesát kamionů by to neuvezlo. Ale zato dojedou až k vám na dvůr.
Zdá se vám to malicherné? Tak dobře, ale proč vám vadí, že EET se hned od prvního dne obchází, že pracně vymyšlené předpisy na vzhled krabiček cigaret se obcházejí pomocí pouzder, atd.? Protože vám nevadilo, když se řešil „problém“ pomazánkového másla, parametry okurků a podobné moudrosti. Celá tragédie naší současnosti je v tom, že stejní machři jako v technických službách sedí na úřadech, ve vládě, v Evropské unii. Půl roku něco vymýšlí a během pár dní se ukáže, že vynaložené „úsilí“ je k ničemu. (D8?) V průzkumu si chválíte starosty a zavrhujete parlament a vládu. Ti starostové jsou prodlouženou rukou státu a někteří sedí i tam nahoře. Jenže ono je jednodušší nadávat na Babiše a Zemana než na místního hospodského.
V čem je tedy problém? Asi se budu opakovat, ale v tom, že odpovědní se nemusí obávat postihu. Nejde jim o dobrou práci, té často ani nerozumějí, jde o prachy. O velké prachy. Zřejmě platí, co kdysi řekl K. Havlíček: „Pořádný muž se od lůzy liší tím, že čemu nerozumí, to nedělá.“
Je přemachrováno.
