Rád čtu ranní zprávy. Každý den začíná něčím zajímavým. Dnes to je informace, že osobní železniční doprava přestane být dotována dopravou nákladní. Je zbytečné odhadovat důsledky. Bude se zdražovat. Co jiného.
Za socialismu se stále přerozdělovalo. Například v pohraničí se udržovaly v provozu podniky, který by dnes každý soudný podnikatel zavřel. Zato tam nebyla nezaměstnanost. Dnes se lidé stěhují za prací hlavně ku Praze. Místo na zahrádce tráví volný čas v ubytovnách. Místo štípáni dřeva na táborák mohou pracovat ve firmě. Také doprava se dotovala. Prostě kde to sypalo, tam se bralo a kde ne, tam se dotovalo. Takže když u té dopravy zůstaneme, představte si, že na venkově jezdily autobusy i v neděli. Dnes jsou některá městečka, o vesnicích nemluvě, odkázána na svépomoc. Takže jsem slyšel, jak rodiče v neděli večer střídavě odvážejí auty dítka na nejbližší železniční stanici, aby mohla jet do vzdálené školy. (Samozřejmě obce, města, kraje mohou dopravu dotovat.)
Nákladní i osobní železniční doprava patřila pod jednu firmu. Včas se rozdělila. Kontrolní otázka: „Proč asi.“ Ti moudřejší z vás, milí žáci, pochopí, že prosperující část zbohatne a ta druhá zdraží, protože chce bohatnout také. Jak prosté, milý Watsone. I proto, že dosud vám bylo jedno, že na hlavních tratích se dopravci perou a poskytují bonusy, zatímco zbytek území jaksi opomíjejí. Co jste čekali.
Statisíckrát tady bylo kritizováno přerozdělování. Takže vyhrňme si rukávy, soudruzi, a začněme rušit:
Dotace kinematografii, divadlům, festivalům, dotace neziskovým organizacím, dotace na solární energii, dotace na ekologii všeobecně, dotace humanitární pomoci chudým zemím… a vůbec, ať každý hospodaří, jak umí.
Za domácí úkol máte zpracovat studii, jaký bude vývoj ekonomiky a společnosti, až se konečně přestane dotovat. Naši ekonomové vám budou vděčni. Sami si nevědí rady.
