Nemiluji policisty

Kdo by je také miloval. Ani já ne. Uniforma v dohledu signalizuje možné nepříjemnosti.  Proto se k nim jako řidič  chovám s respektem, a jinak jsem neměl tu čest. 

Nemohu nepochválit všestrannost některých z nich. Například když o dovolené jeden z nich zachránil masáží srdce našeho milovaného psa, kterého postihl kolaps. Několik dní pak do něho nic nebylo (do toho psa, policista byl v pohodě), a dožil se vysokého věku (ten pes, samozřejmě). V poslední době jsem byl na rozpacích. Zdálo se mi, že do vyšetřování kolize, kterou jsem měl s polským kamionem se jim nějak nechtělo. Chápu, že kamioňáci jezdí jak čuňata, zaměstnavatel má zájem na maximálním výkonu,  -  a zvláště to platí pro cizince. Pochopil jsem proč jsou jací jsou a i nemilovaným policistům začínám rozumět.

Policista je uniformovaný, nepřehlédnutelný, a ozbrojený státní orgán. Pokud tedy před hlídkou ujíždí mnohonásobný recidivista, zdrogovaný a nedbá příkazů příslušného orgánu a dokonce ani výstražné střelby, pak soudný člověk lituje, že se policista netrefí. Soudný člověk si totiž dovede představit co je takový jedince schopen spáchat napříště, pokud mu jeho chování projde.

Pokud s takovým kriminálníkem jede žena, která nepochybně ví co je zač a v jakém je momentálně stavu, pak je to případ pro psychiatra a ona dobrovolně podstupuje riziko.

Pokud státní zástupce tvrdí, že policista se dostatečně nepřesvědčil o obsazení vozidla, pak je zralý na hodinovou výpověď. Jak mohl s touto logikou absolvovat vysokou školu je podivné. Mohl, ale jen právnickou fakultu. Já bych ho ještě před propuštěním nechal posadit za volant, a pokud by mně po několika kilometrech stíhání nebyl schopen sdělit  co vezu na sedadle, tak bych ho asi zfackoval a hodil do rybníka. Žádná škoda. Jen ostuda současného právního státu.

Jenže on ten právní stát stojí na obhájcích, kteří hájí řidiče, netušící, že vezou přes celou republiku sedmdesát šest migrantů, na znalcích, kteří neumí vyhodnotit všechny(!) skutečnosti a tak se diametrálně rozcházejí v posudcích, a na soudcích kteří v důsledku toho soudí - nesoudí deset let, a pak divadlo končí podivnou prezidentskou amnestií. A rozsudky se tlučou mezi podmínkou a doživotím, mění se podle dovolání a odvolání a normální smrtelník už ví, že spravedlnost je v této zemi fikce.

A co s tím má policajt dělat? Vykašlat se na honění zločinců, dívat se stranou a hlavně se do ničeho nemíchat!

Možná, že jednoho dne zločinci pochopí  odkud jim kyne prospěch a kdo je pro ně nebezpečný. Budou vykrádat jen vily celebrit, přepadat pouze politiky a vládní úředníky. Muslimové snad pochopí, že normální lidé jim ani v minulosti ani v přítomnosti nic neudělali a přestanou páchat atentáty na ulicích a v barech,  soustředí se na ministerstva a hlavně na Brusel. Žádná škoda.

Nemiluji policisty, ale ode dneška je chápu a stojím na jejich straně.

Autor: Karel Ryšán | pátek 22.1.2016 8:34 | karma článku: 24,75 | přečteno: 657x
  • Další články autora

Karel Ryšán

Čekám a čekám…

25.9.2019 v 13:25 | Karma: 25,64

Karel Ryšán

Jak rozumět informacím!

17.8.2019 v 14:25 | Karma: 12,84

Karel Ryšán

Proč jsem optimista?

8.3.2019 v 9:21 | Karma: 12,35

Karel Ryšán

Svaté pravdy

1.3.2019 v 8:30 | Karma: 15,71

Karel Ryšán

Na obranu paní Schillerové

24.2.2019 v 9:16 | Karma: 38,25