Už v pohádkách byli princové i rádcové na draka. Dnes si poradíme v každé situaci. A když ne sami, tak máme poradce. Houfy poradců, armádu poradců. Stali jsme se světoví, přinejmenším hláškou „No problem“.
Ideální by bylo, kdyby každý vlivný člověk měl slušné všeobecné vzdělání. Protože i když se říká, že kdo má funkci má i rozum, v praxi to tak jednoznačné není.
Každý inteligentní člověk by měl mít přírodovědné vzdělání. Nemusí rozeznat sýkoru koňadru od kosa (to bychom chtěli moc), ale měl by vědět, že hladit tygra po čumáku je nebezpečné i když je za mříží. Také by měl vědět, že provokovat jelena v oboře – ve které je pánem, může skončit pošťuchováním. Ale to se ve školách neučí, rodiče to netuší a přírodu vidí dítka převážně v televizi.
Každý inteligentní člověk by měl mít technické vzdělání. Alespoň by měl vědět, že na železniční vůz pod trolejí se neleze, že pod jezem je vír a žehlička může být horká. Matematiku by zvládat nemusel, co kdyby si nedej bože uměl spočítat, jak ho obchodník okrádá?
Každý inteligentní člověk by měl mít humanitní vzdělání. Alespoň z historie nebo příbuzných věd. Aby věděl, že říše končí tím, čím začínaly, nic netrvá věčně a dovedl odlišit lež od pravdy, která je ve společnosti čím dál tím vzácnější.
Jenže to bychom na jednom chtěli moc. Základní škola si vystačí s inkluzí, střední škola vysvětlí co je to multikulti, gender, finanční gramotnost a řadu dalších zajímavých věcí, takže pologramotný maturant = pilíř jednadvacátého století. Vysoké školy totéž v modrém. (Měl jsem kamaráda, který ještě v osmnácti měl potíže i s oděvem. Ale vystudoval vš.) Takže potřebujeme poradce.
Kvalifikovaný přírodovědec nám vysvětlí, že nás čekají problémy s vodou, životním prostředím obecně a zemědělství zvláště. Pokud ho někdo bude poslouchat.
Kvalifikovaný technik umí navrhnout stavby které nespadnou, stroje dřív než se značnou vyrábět. Umí spočítat životnost systému a předpovědět poruchy. Pokud ho někdo bude poslouchat.
Kvalifikovaný historik (apod.) nás upozorní na maléry v dějinách a naznačí jak se jim vyhnout. Pokud ho někdo bude poslouchat.
Bohužel je nikdo neposlouchá. Jak jsem psal nedávno, rozhodují „Borci na čtyři“. Opakovaně.
A tak zcela racionálně vyvedeme dopravu z centra Prahy na okraj. Obyvatelé okrajových částí z toho šílí. Nevadí, přeložíme obchvat o pár kilometrů dál. Třeba na linii Nymburk – Mělník – Slaný - . Nic není nemožné. V tomto případě kompetentním doporučuji, aby zřídili experimentální odstavná parkoviště ve Vrchlabí a Trutnově. Do Krkonoš se dá dojít pěšky nebo veřejnou dopravou. Dotovat by to mohl Středočeský kraj.
Jen mladé tele se tygra nebojí, praví stará moudrost. Zdá se, že v řadách poradců a hlavně těch nad nimi je puberta setrvalý stav. V duchu vidím skvělého Mistra K. (učím se jak využít informačního potenciálu internetu a nic neprozradit) v jeho trefné pohádkové poradenské roli. I když se zdá, že na mudrce místní i ze Západu (Bruselu) nemá.
Jak to jen ten císař F. J . I. (první, to mně to jde, viďte), z Boží milosti atd. dělal? S těmi pár úředníky?
