Asi se tomu budete divit, když ze všech stran slyšíte, jak i přes některé chyby je to nejlepší politický systém. No, ono asi záleží také na tom, kolik těch chyb je.
Dlouhodobě mně vadí například v soudnictví zavedený systém kaucí. Tedy ne že bych hodlal páchat kriminální nějaký čin, ale čistě teoreticky si představuji, že bych ve své životní situaci neměl šanci využít kauce. Myslím, že tato praxe jen podporuje všeobecný nárůst hospodářské kriminality. Jeden aktuálně projednávaný případ ukazuje proč. Na kauci může být propuštěn z vazby i člověk stíhaný pro nepěkné zacházení s penězi jiných. Takže rada zní: „Pokud chcete krást, musí to být tolik milionů, aby bylo na případnou kauci. No a samozřejmě ještě zbylo na horší časy. Jinak jste amatér.“
Nejnovější moment vyvolávající pochyby o demokracii v naší společnosti jsou prezidentské volby. Kandidát na přímo voleného prezidenta má nasbírat horu podpisů voličů. Nebo dvacet podpisů poslanců, nebo deset podpisů senátorů. Co si ti nafoukanci o sobě myslí? Jsou to snad hodnotnější lidé než vy nebo já? Už se těším, jak diskutující budou namítat, že jde o naše legálně zvolené zástupce. Ale rozhodují za mě v tomto případě ti, který jsem dal důvěru? Mluvili se mnou o tom, že budou podporovat toho či onoho? Ani jedno, ani druhé. Prostě se z neznámých důvodů rozhodli. Někteří dokonce podpořili i víc kandidátů. Vyrostla nám nová feudální šlechta, která si myslí, že je něco víc. A pokud stále nevěříte, zkuste jen tak navštívit parlament a sbírat podpisy například pro změnu střídání času. Uvidíme, jak dopadnete.
Další příklady si najděte sami. Samozřejmě, nemusíte souhlasit, ale jakékoliv projevy nadšení beru s rezervou – porozhlédněte se kolem sebe, například v obchodě. Všichni jsme spokojení se stavem věcí, ale za rohem mnozí kritizují. Proč nemáte odvahu vidět i nedostatky a veřejně o nich mluvit. Každý odborník se na svou práci dívá kriticky. Kdyby to nedělal, bude rychle zaostávat. Vás ve škole neučili: „Kdo chvíli stál, už stojí opodál“? Nás ano.
A proč se těším na diskusi? Na Valašsku se rádi bavíme s ovcemi. Jsou to hezká a milá zvířátka. Když se postavíme na různé strany pastviny a zabečíme, celé stádo běhá z jedné strany na druhou. Je jedno kdo bečí, jen musí bečení lahodit ovčímu uchu.
