Způsobů jak se zviditelnit je celá řada. Jsou blázni jako Hérostratos, diktátoři nebo šarlatáni. Z těch společensky přijatelnějších způsobů dnešní doby je to například svatba s milionářem, rozvod s milionářem, nový přítel čili milenec, v nejhorším je možné se svléknout a nechat vyfotografovat. Jsou ovšem profese kde to není dost dobře možné. A přesto nás zajímají.
Myslím, že už je nejvyšší čas vydat příručku „Kdo je kdo“ mezi českými celebritami i podsvětím. Představte si jak by čtenáři (a samozřejmě čtenářky – všimněte si jak jsem genderově korektní) hltali i stručnou, třeba tabulkově zpracovanou informace typu: pan ministr byl původně ředitelem firmy X (v likvidaci), jeho žena je ředitelkou nadace kulhajících na levou nohu, dcera pracuje jako tisková mluvčí v televizi a oba synové podnikají, starší směrem na východ, mladší směrem na západ. V dalším by byla zmíněna širší rodina, alespoň rodiče, prarodiče, bratranci, sestřenice, tetičky a strýčkové. Obava, že tento materiál by přesáhl rozsahem soupis anglických šlechtických rodů ve kterém listovával Sherlock Holmes je zbytečná. Příbuzné by stačilo vhodným způsobem očíslovat, protože by se rychle ukázalo, že vlastně establishment jsou navzájem příbuzní nebo alespoň známí. A to je dobré, protože na rozdíl od jiných klanů nevzniká tolik třenic o moc. Sicilská mafie by se mohla učit.
Pro investigativní novináře by k příručce existoval přísně interní materiál, kde by bylo uvedeno, že rodina má vilu na Floridě, konto ve Švýcarsku, služku z Indonésie a další interesantní poznámky např. průměrný počet levobočků na člena rodiny nebo příbuzní zahynuvší násilnou smrtí. Tento materiál by nebylo vhodné zveřejňovat, černé kroniky máme dost i z oficiálních pramenů. Ovšem jako inspirace pro české detektivky by byl neocenitelný.
Tak kdo se toho chopí? Asi by měli žurnalisté, ale je mezi nimi někdo kdo by tam nebyl také?
