Je to jednu generaci, kdy jsme lyže obouvali před domem od listopadu do března. Pokud se oteplilo, bylo to jen na pár dní. Závěje metrové, chodníky neschůdné. Dnes je sníh o stovky metrů dál a desítky metrů výš.
Kdybychom šli ještě o generaci dál, dozvěděli bychom se z vyprávění, jak naši dědové sáňkovali ve městě a atrakcí byl motoskj?ring. To jezdili lyžaři ve vleku za motocyklem. Ulice samozřejmě nebyly solené ani sypané štěrkem.
Útočit na kdekoho je snadné. Bohužel, skutečně velké problémy vznikají postupně, zaslepenou a dlouhodobou nečinností nejen kompetentních, ale veškeré veřejnosti. Máme svoji hlavu, své názory, někdy i hloupé, ale naše (resp. evropské). Jsme nejen nepředvídaví, ale i nepoučitelní. Tak jen jednoduchý příklad se složitými souvislostmi.
Globální oteplování je skutečnost. Potvrzená. Vědci se sice rozcházejí v názorech kdo má na budoucích problémech větší vinu, ale fakt je fakt. Fakt je, že nejen podnikatelé, ale i jejich státní podporovatelé tuto skutečnost ignorují.
Vrážíme velké peníze do lyžařských středisek, vleků a sjezdovek. Lyžaři jásají, provozovatelé přehlížejí prognózy klimatologů. Bude teplá zima? Nevěří, protože nechtějí věřit. Proč taky? Nebude-li sníh, stát by měl podnikání podržet. Některá vedení jsou neuvěřitelně dlouhá.
Mám na mysli solidní, tedy nepolitický článek v časopise National Geographic z února 2006. (Co je dvacet let na poučení nepoučitelných?) Jmenuje se „Tání ledu – tyrolské Alpy pod tlakem“. Dovolte, abych citoval z tohoto rozsáhlého materiálu data.
„V Alpách zasahujících do osmi států je dnes roztroušeno okolo 600 lyžařských středisek (2006). Vzhledem k tomu, že se trvalá sněžná čára pohybuje podle teplot, mohla by asi polovina těchto středisek do roku 2050 přestat fungovat.“ Prozatím se ledovce chrání zakrýváním (jen Pitztal – okolo 121 000 dolarů ročně).“
„Jsme obchodníci, řekl Willi Krueger z pitztalského střediska, které leží v nadmořské výšce přesahující 2700 metrů. Kdybych měl investovat, rozhodně bych neinvestoval do lyžařského areálu položeného níž než 1600 metrů.“
V Česku tak vysoké hory nemáme, na Sněžku se areál nevejde. Jenže máme svůj rozum. Podnikatelé využijí třeba týden a stát je bude podporovat. Možná, že by bylo rozumnější budovat rybníky a nádrže s písčitými plážemi pod palmami než lyžařské vleky.
Jenže proč o tom uvažovat, když je teprve rok 2018. Stačí přežít volební období.
A tak je to všude. Budeme zvládat kamionovou dopravu? Energetickou krizi? Nedostatek vody? Správný politik a národohospodář je v pohodě. Jsme v pohodě za každého počasí, protože máme dlouhé vedení. Za jakékoliv problémy může vždy předchozí vláda.
Ten příklad se sněhem jsem vybral čistě náhodou. Ještě že to v tomto případě můžeme svést na sv. Martina. Možná je v tom nevinně. Není vyloučeno, že sedí v některém vlaku na trati.
