Říkal to jeden v televizi. Dost mě překvapil, protože jí je bezmála dvacet let a v tom věku už děvčata mívala rodinu. Tak nevím.
Naše Demokracie se narodila jako normální primitiv. Byla roztomilá, naivní a moc toho neuměla. Docela normální dítě. Přetrpěla si své dětské trucování, sem tam pozlobila (hlavně v ulicích) a občas i nepozorným spoluobčanům něco ukradla. Nic mimořádného, jen kdyby to netrvalo tak dlouho.
Pak přišla puberta. Z mírné dívenky se stal drzý spratek, který si začal v parlamentu dokazovat jak je schopný, zatímco všichni ostatní jsou zaostalí a nevzdělaní. Podporovaly ji v tom nově vzniklé školy na kterých Demokracie získala tituly na které by jinak ani omylem nedosáhla i potlesk spřízněných duší, hlavně ze zahraničí. Také tisk nese svůj díl. Ani jako adolescent se Demokracie nechovala jinak. Mladí borci jsou ochotni vytvořit špalíry s mávátky na uvítání svých západních vzorů. Možná by prohlédli, kdyby jim někdo promítl filmy z padesátých let minulého století jak svazáci v modrých košilích jdou pod rudými prapory houfně budovat Stavby mládeže. Jenže nepromítá.
Ve dvaceti by snad i Demokracie mohla být dospělá. Vzdělaná, se samostatným úsudkem, spolehlivá, prostě vzor. Proč ji tedy stále pokládat za nedospělou? Nabízí se vysvětlení. Lidská paměť zahrnuje tři generace. Každý (tedy lépe téměř každý v mezích možnosti) zná svou maminku a svého tatínka. Dědečkové a babičky jsou v naší mysli spíš záloha, pokud zrovna nesuplují málo přítomné rodiče. Ale dál nic. Dál jen zažloutlé fotografie jakýchsi cizích lidí, kteří nám jsou vzdáleně podobní. A dost.
Zdá se, že ideologové této skutečnosti využívají. Prostý lid mnohdy značně vulgárně označuje čelo občanské společnosti za blbce, ale to je velmi nevhodné i když stručné zjednodušení. Někteří jsou možná falešní, ziskuchtiví, lháři, ale rozhodně ne blbci. Spíš by se hodila charakteristika z románů A.C. Doyla: Vysoce inteligentní zločinec. A tak se počítá s tím, že dvacetiletá Demokracie je pro všechny mladší naprosto dokonalá (aniž by se pokusili přečíst si něco z její historie). Ještě tak dědové by mohli občas utrousit poznámku něco ve stylu: „Nevěř chlapče všemu co noviny lžou“, ale dědové na to nemají ani čas (pracují) ani prostor. A tak stačí dalších dvacet let tvrdit že naše Demokracie je mladá a prostý lid si zvykne tolerovat každé neumětelství. Těžko s tím něco dělat.
Takže až vám zas někdo bude tvrdit, že naše Demokracie je nedokonalá protože je ještě mladá, pošlete ho někam (do knihovny), aby se doučil. A vy si mějte svoje názory a nikoho nenechte aby z vás dělal nemohoucí mimina.
