Bez diety, bez předražených zázračných přípravků, prostě v duchu psychika a tělo jedno jest. Funguje to na dámy i pány, prostě jen samá pozitiva.
Postihl mě spleen. Když už jsem byl otrávený, nespal, poradil jsem se se svým lékařem. To by mohla být deprese, konstatoval. Sledujete televizi? Jistě, jako každý. Aha! A detektivky taky? Mám rád takové typy detektivů jako byl pan rada Vacátko, Mr. Poirot a jim podobní. Milí, taktní, ale dnes vzácní. Programy jsou plné kriminálek, hororů, westernů, fantasmagorií a jiných úchylností. Víc mrtvol, víc krve, nebožtíci porcovaní příborem a jiné příšernosti. Přestal jsem sledovat i české detektivky. Hercům které znám z rolí alkoholiků, úchylů i komiků nemůžu věřit, že případ vyřeší. Tak jsem krváky škrtl z programu. Ale co s ušetřeným časem?
Seriály, těch je dost. Ty jsem vyloučil sám. Jedním z důvodů je, že život je příliš krátký na nekonečné televizní seriály. Druhý je jejich duchaplnost. Ne že by se občas nějaký poutavý neobjevil, ale většinou z nich nic nemám, protože od první do poslední minuty uvažuji, jestli jsem větší blb já nebo autor. Takže dějová myšlenka mně nakonec uniká.
Filmy znám nazpaměť. Jsem totiž pamětník a prakticky všechno z tohoto žánru už na obrazovce bylo. Většinou mnohokrát. Ty opravdu dobré kousky mám ve své domácí videotéce a znám je nazpaměť. Jiné prakticky neexistují. Asi mají tvůrčí týmy málo peněz. Jak jinak.
Zbývá zpravodajství. Tady musím uznat, že jsme pokročili. Určitě ve výběru moderátorek. Opravdu je na co se koukat. Jen mně při tom zírání uniká obsah zprávy. Naštěstí jsem zjistil, že totéž vysílá konkurence příští den a když ne, tak za dva dny určitě. Zprávy o vraždách a požárech citlivě prokládá půvabná žena nabídkou roztomilých pejsků nebo žádostí stařenek o dar protože důchod jí byl ukraden. Jinak i to je ztráta času, protože zatímco zpravodajství komerčních kanálů nestojí za nic (nic proti komerčním televizím, celý jejich program pouze vyplňuje čas mezi reklamami), na veřejnoprávní televizi není zpravodajství, ale propaganda. Navíc někteří redaktoři v terénu se zřejmě učí mluvit.
Zjistil jsem, že mám spoustu času. Mohu sportovat, procházet se a vůbec dělat mnoho věcí pro své zdraví. A tak jsem se vrátil do doby, kdy televize nebyla, nebo vysílala jen pár hodin denně.
Jediné co jsem nevyřešil, je otázka, proč vlastně platím veřejnoprávní média. Něco s tím budu muset udělat. Ušetřím za poplatky, energii a čas utírání prachu na televizi.
