Rodiče topili uhlím. Také palivové dříví bylo dostupné snadno a levně. Používalo se pro „dlouhý“ plamen především při pečení. Tak tomu bývalo vždy až….
…přišla doba topných olejů. Pokrok. Stavěly se nádrže, pořizovaly automatické hořáky. Nafta (=topný olej) byla tak levná, že automobilisté kupovali diesely a čerpali do kanystrů na topné poukázky za méně než korunu za litr.
Následoval plyn a bylo to nejmodernější a ekologické palivo. Elektřina nemohla zůstat pozadu a tak se podporovalo topení akumulačními kamny. Elektřina na topení byla levná hlavně proto, že si jí energetika vyrovnávala spotřebu mezi špičkami. U motorových vozidel se zavedla daň a zlevnil benzin. Ten kdo jezdil víc vydělal. Brzy se benzin zdražil a daň zůstala stejná.
Nafta nebyla in, nevyplácela se, akumulačky byly rozměrné, přišly přímotopy. Pořiďte si přímotopy, je to výhodné.
Elektřina podražila a proto je nutné zdražit příliš levný plyn. Opakovaně. V zápětí i elektřinu. Také opakovaně. Lidé uvažují, že budou topit uhlím a chodit na šišky. To je ovšem neekologické a proto budou platit novou daň. A protože i plyn se pálí, bude se platit daň i z plynu.
Nejekologičtější a nejušlechtilejší energie zdražila díky nejekologičtějším slunečním elektrárnám. Přichází čas zdražit elektřinu vyráběnou v elektrárnách spalujících uhlí nebo plyn. A teplo z tepláren.
Stejné to je i s vodou. Zdraží se když se spotřebovává moc, zdraží se když se spotřebovává málo. Kolem a dokola. Odpověď na otázku kdy bude líp je jednoduchá: Už bylo.
A víte proč? Protože děti nečtou. Před padesáti lety napsal Miroslav Holub knížku postřehů z New Yorku. Skvělou, doporučuji. Mimo jiné tam popisuje fungování trhu (v kostce): Metaři mají malé mzdy – stávkují a ulice se plní odpadky – město přidá metařům – a zvýší daně …
Miroslav Holub byl básník. Přirovnával systém k veverkám v kleci. Nečteme a proto se nepoučíme. Není úniku.
