Humor a realita

Mám rád český smysl pro humor. Třeba i černý, ale svérázný. Na každém kroku, v každém čase i nečase. Samozřejmě v nové době nabývá nových forem.

Na úvod poslouží stařičký vtip z dob reálného socialismu. To se jednou sešel ústřední výbor a tajemník povídá: Soudruzi, pokud se chceme mít lépe a lépe, musíme zdražovat. Ale jak na to? (Pro ty co následující řádky nepochopí malé vysvětlení. Bývaly časy dávné a nedávné, kdy celá desetiletí byly ceny stabilní.) Takže pokračujme. Soudruzi se zamysleli a pak jeden povídá, nejlépe bude, když to vezmeme postupně podle abecedy. Například ovoce z dovozu. Dobře, a - ananas, b - banány, c – citrony, d – datle, e – eště něco , f – nastalo dlouhé přemýšlení. Až to jeden soudruh vyřešil. Soudruzi, zdražíme fšecko.

V nejreálnější realitě se zdražilo máslo, mléčné výrobky a mléko, ovoce a zelenina, pivo a obědy v restauracích, benzin a… promiňte, musím si odskočit, zatím doplňujte sami…

Tak už jsem zpět. Ve výhledu je elektřina, byty atd. Teď mně tu přátelé koukají přes rameno a říkají: „Člověče, to už není vtip!“

Asi není. Protože jsme zapomněli, že základním motorem tržní ekonomiky jsou dluhy a inflace. Ale to už je věda, to není vtip. Tady přestává všechna legrace.