Určitě tuto oblíbenou zábavu znáte. A když nejsou po ruce příslušné obrázky, můžete hledat v textech. Například čím se liší výklad podle jednoho zdroje a jiného. Porovnávat různá řešení. Je to napínavější než porovnávání obrázků.
Můj děda jezdil za první světové pracovně až na Halič. Tedy na tu část, která patřila Rakousko-Uhersku. O dalších příbuzných vím pouze z vyprávění, že skončili v Argentině. A všichni známe příběhy krajanů, kteří žijí v Bělorusku, Ukrajině, USA, Kanadě a kdoví kde ještě. Fungovalo to i naopak. Na jižní Moravě Chorvati, na severní Řekové. Císař Karel zval zručné řmeslníky a hospodáře z Německa a nejen do pohraničíÍ, ale doputovali po Trstěnické stezce do vnitrozemí. Fungovalo to. Existují doklady o tom, jak ruský car vítal migraci z Čech a Slovenska, protože šlo o zkušené a pracovité hospodáře. Odcházeli za prací.
Přivandrovalci zúrodnili krajinu, postavili si domy, stručně řečeno, přinesli prosperitu a pokrok. Přišli s ranci, v lepším případě s povozem. Dostali prostor a pak už to bylo jen na nich. Neexistovaly žádné organizace pro pomoc migrantům, žádné ubytovny, žádné vývařovny a už vůbec ne finanční příspěvek na pobyt.
Migrace nebyla masová. Spíše tisíce.Kdo nemusel, zůstal raději doma než kráčet do nejistoty. Kontinent byl málo zalidněný, takže udělat dříví na otop, pokosit louky a vypěstovat brambory a řepu nebyl problém. V lesích se dalo sem tam něco upytlačit, nasbírat lesní plody, v řece nachytat všudypřítomné ryby.
Příchozí se museli porovnat s místními. Snažili se přizpůsobit, protože i když starší zůstávali u rodného jazyka, všichni musili komunikovat navzájem. Fungovalo to do doby, než nějaký náboženský nebo národnostní fanatik začal budovat svou kariéru na vyvolávání nenávisti.
I dnes máme přistěhovalce. Přicházejí z celého světa, opečováváni nejrůznějšími organizacemi. Zvláštní je, že pečovatelské organizace nejdou pomáhat tam kde je nouze, ale raději sedí doma a čekají na hosty. Ti zahodí doklady a prolžou se až k soucitu. Požadují ubytování, stravování, ale hlavně finanční podporu, aby se mohli volně pohybovat. Pokud nedostanou všechno co vidí u starousedlíků, tak jsou nuceni páchat drobnou i větší kriminální činnost. Přizpůsobovat se nemusí, učite také ne a práce moderního světa je pro ně nepochopitelnou dřinou. Dovedete si představit, že vás zaměstnavatel nutí pracovat po vymezenou dobu? Vlastně proč také, když nezaměstnaných máme až dost. A také můžeme dovézt lidi na práci.
V pohybu jsou miliony. A desítky milionů čekají jak průzkum bojem dopadne a jsou připraveny vydat se na cestu. Odcházejí za blahobytem. Protože tvrzení o útěku před válkou je nevěrohodné. Ženy a děti utíkají z válečných zón minimálně. Příchozí si vystaví stanová městečka, případně zaberou domy, které nikdo nehlídá.
Tak jsme si pohráli. Situalci bude nutno řešit. Každé řešení má své náklady. To slyšíme dnes a denně. Na závěr zábavy hádanka.
Stát musí pomáhat. Stát vydělává na daních. Ty daně získá:
- Každému pracujícímu sebere nový povinný příspěvek 1000 Kč.
- Každému pracujícímu sebere deset procent z jeho platu.
- Každému pracujícímu sebere všechno nad průměrný plat.
Které řešení vidíte jako reálné? A komu zůstane nejméně?
