Ve století informací je těžké zpracovat vše čím nás krmí zleva zprava. Ale za pokus to stojí. Zkuste to.
- Odchod do důchodu je nutno navýšit vzhledem k vyššímu věku dožití.
Není pochyb, že vzhledem k lepšímu zdravotnímu stavu obyvatel se dá počítat s vyšším věkem dožití. Kdyby ovšem důchodový věk závisel především na této skutečnosti, pak by ženy musely odcházet do důchodu přibližně o pět let později. Právě tolik je rozdíl mezi věkem dožití žen a mužů. Skutečným důvodem jsou úspory za každou cenu, ale špatně se o tom mluví.
- Charita je nepostradatelná
Abych nenarazil na obvinění z rasové nesnášenlivosti použiji příklad z válčící Syrie. Televize svorně ukázaly těžkou životní situaci rodiny kde muž je bez práce, jeho dvě manželky se starají o celkem devatenáct vlastních dětí. Chce někdo zodpovědět jak by žil nezaměstnaný s dvěma manželkami a devatenácti dětmi v kterékoliv zemi Evropy? Slovensko podobný problém zná a otevřeně o něm mluví. Za příčinu pokládá vysokou porodnost a následnou bídu určitých skupin obyvatel. A přiznává, že řešení nevidí.
- Všechny děti do základních škol
Praktické školy byly zřízeny proto, aby pomohly těm, pro které je běžná škola příliš náročná. Individuální péče, vyšší kvalifikace pedagogů, upravené osnovy. Je totiž známo, že trpělivou výchovou a výukou se dá handicap když ne vyrovnat tak alespoň zmenšit. Vysokoškolský diplom génia z oligofrenika neudělá. (Tedy s výjimkou politiků.)
- Léčbu si musíme hradit
Člověk postižený chorobou obvykle ze své situace nemá žádnou radost. Pokud si někdo chorobu pěstuje pak to není nemocný ale simulant nebo hypochondr. Není možné nutit kohokoli aby žil zdravě. Jeho životní styl je čistě jeho věc. Ale je možné, aby se pro případné zvýšené riziko připojistil. Pojišťovny umí spočítat pojistné pro každou situaci. Například pro případnou invaliditu v důsledku nezvládnutí extrémních sportů a adrenalinových činností. Lékaři tvrdí že kouření prokazatelně poškozuje zdraví. Pokud prokazatelně, pak je možné pojištění rizika. Následná choroba je pravděpodobnější než požár jehož pojištění akceptujeme. Je ovšem otázka jak se zachovat, až bude nepojištěný umírat na chorobu kterou si přivodil sám. Asi se budeme muset poučit nejen v Africe, ale například i v USA.
- Vysoké školy se musí platit.
Dobrá kvalifikace je hodnota nejen pro jejího vlastníka, ale i pro společnost. Proto vyspělé země vytěžují talenty z třetího světa. Ovšem ne každý má předpoklady pro studium vysoké školy. A hlavně – společnost potřebuje odborníky všech profesí. Takže se musíme rozhodnout. Může si každý zvolit jaký obor chce? A jak nahradí státu náklady na své nevyužité studium. Naopak: Jakým právem stát požaduje poplatky od studentů a absolventů, kteří bez průtahů nastupují do pracovního procesu a společnosti vrací co získali. Střední školy protestují proti přijímacím zkouškám. Je dlouholetou praxí, že přijmou každého protože co kus - to státní příspěvek. Kvalita absolventů tomu odpovídá. A vysoké? Dovedete si představit, že ve studijní skupině absolvuje jen dvacet procent přijatých. Stávalo se a kvalita absolventů tomu odpovídala. Nepřiměřené přijímání na humanitní obory je kapitola sama o sobě. Naši dědové věděli jak těžko hledali práci JUC. a JUDr. za první republiky.
- Demokracie ano, ale po mém.
Proběhla prezidentská kampaň, proběhla volba. Už v průběhu kampaně zaznělo „s komunisty nikdy“. A po volbě protesty, petice a žaloby. Ačkoliv byla dána pravidla někomu se něco nelíbí a nedá pokoj, dokud si neprosadí svou. Stačí zalistovat dějinami a ejhle…právě tak začínají diktatury. Soused prodal dům a přistěhoval se nový. Mně se nelíbí a tak by měl být vystěhován, zavřen, když ne rovnou utracen. Přeci nemusím respektovat zaběhlé zvyklosti a nového souseda jako člověka. A to prezident má být sjednotitelem občanů všech názorových skupin.
- Hlavně hlasitě.
Vzpomněl jsem si jak jsem před léty jsem hovořil s mladým chlapcem. Ukazoval mně fotografie svého otce, emigranta v Kanadě. Fotografie nejen z Kanady. Otec (Slovák) byl původně v Hlinkově gardě. Potom partyzán. Následně v KSČ. Účastnil se obrodného procesu a vzápětí emigroval jako politický. („Tak sme tých bolševikov…eh, fašistov bili“, - mjr. Terazky.) Zajímalo by mě jestli se vrací jako turista. Už asi nežije. Vidím-li některé nesmiřitelné revolucionáře, vzpomínám na filmy z dob staveb mládeže, demonstrace na podporu revoluční Kuby a desítky ohnivých protestů proti všemu co zrovna neladilo s aktuální politikou. Stále ti stejní. Potěš nás pámbu.
- A chci odškodnění.
Pobavil mě příběh chlapce odvlečeného na poněmčení v době války. Dnes už starý pán chce odškodnění za poněmčení. Jaksi nebere v potaz, že ze strany matky byl Němec, (kdyby byla matka Židovka byl by pokládán za Žida, automaticky). Česko-německá manželství byla poměrně častá. Bouře ve sklenici národnostních vztahů se nosí. Přitom bývalo zvykem, že obě národnosti nejen žily vedle sebe, ale děti chodily „na handl“. České do německých rodin a naopak. Pokud se ovšem někdo přihlásil k německému občanství a příslušnosti k Říši, byl odsunut. Logicky, protože schvaloval a prosazoval oddělení části republiky a její připojení k Říši. Pamětníci to stručně komentovali slovy „chtěl do Říše, tak jde“. Mimochodem, dovedete si představit situaci kdy jedna sestra byla vdaná za Čecha a druhá za Němce? Rodina té druhé požívala za války všech výhod německé příslušnosti i s materiálními výhodami, rodina první dřela bídu a bála se Gestapa. Byla válka. Šťourat se ve starých záležitostech bývá snadno zneužito k něčímu prospěchu.
- Kulturní scéna se zlobí
Nejen kulturní, ale i sportovní svět. Ale ten první to dává víc najevo. Na jedné straně chce svobodně a tržně podnikat pokud to sype. Na druhé straně chce státní dotace. Umělci zapomněli, že významní tvůrci odjakživa měli své bohaté sponzory. Snad proto pilně tvořili a byli dobří. Dnes si partička založí vlastní scénu a chce dotaci. Pochopitelně, v této oblasti se těžko vydělává když člověk není hvězda. A tak vznikají soubory, soutěže, divadla a skupiny. A sype se podpora, nevalná ale častá. Co kdyby stát vrazil své peníze výhradně do dětí. Jen a pouze do dětí. Talenty by se hledaly, nacházely a vychovávaly. Dospělí by se museli postarat sami o sebe. Nejde to – to by byla „kulturní“ revoluce a možná i snaha o návrat k socialismu.
- Nový začátek pro naší zemi!!!
Tak to jsem zvědav. Pokud váš syn bude vybírat kýblem vanu a současně zapomene zavřít kohoutek pošlete ho na vyšetření ke specialistovi. Naši představitelé (zleva i zprava) bojují plnými ústy s nezaměstnaností. Statisíce lidí bez práce. Současně statisíce zahraničních dělníků. Uvažuje se o možnosti poslat naše nezaměstnané do sousedních zemí pro podporu? Vylévání naší vany našimi kbelíky evidentně nestačí.
A to zdaleka není všechno.
