V dobách kdy se mně dostalo pochybné cti být zastupitelem jsem často čelil útokům milých spoluobčanů proč nebylo prosazeno, zařízeno, uděláno to či ono. Obávám se, že se mně nikdy nepodařilo vysvětlit že to záleží na tom, kdo má většinu. Lidé žili a žijí v domnění, že zástupce té lidumilnější strany bude mít slovo v otázkách péče o staré, nemocné, zatímco majitel stavební firmy se spíš bude starat o výstavbu. Omyl. Chemik řídí ekonomiku, podnikatel sociální služby. Je zbytečné zakrývat, že nejde o věc, ale o funkci. Pokusím se to vysvětlit ještě jednou.
Šanci na zvolení mají pouze jména na kandidátkách stran. To neznamená, že s touto stranou v hloubi duše sympatizují. Zapomeňte na to, že můžete kandidovat mimo stranické kandidátky. Ani když do volební kampaně nalijete pár desítek milionů. Žádná sláva.
Na volitelná místa se dostávají především funkcionáři. Můžete se pokusit změnit pořadí kroužkováním, ale nemůžete nikoho z kandidátky vyřadit např. vykřížkováním. Demokracie v mezích zákona. Navíc většina voličů místo aby udělala chaos v pořadí tak k volbám raději nejde. Tím zadělává na problém nejen sobě. Na vyřazení „starých struktur“ to nestačí a psychotesty noví kandidáti nepodstupují.
Na rozdíl od referend ve volbách nerozhoduje počet voličů. Vyhraje pan Vomáčka nad panem Borůvkou protože má pět dětí a pan Borůvka jen dvě. Nikdo jiný k volbám nepřišel. Pan Vomáčka se stane pravoplatným zástupcem lidu např. v Senátu. Stávající funkcionáři jsou napříč politickým spektrem už před volbami dohodnuti jak si prohodí funkce v případě a) a b). Referendum budeme demokraticky realizovat tak, že lid sepíše petice a pár jedinců v parlamentu to všechno zruší.
Je-li někdo na stranické kandidátce zvolen, pak už může stranu opustit a ve funkci zůstat dál. Přece se nevzdá výhodného příjmu jen proto, že mu je program jeho původní strany ukradený. To se dá čekat protože volební program strany obsahuje především: a) věci které jsou léta rozestavěné a budou dokončeny, b) sliby které nemůžeme splnit, protože vláda, kraj je nepodpoří, c) obecné formulace – zlepšíme komunikaci s občany, zlepšíme životní prostředí (ale kde?, co?, jak?), budeme potírat korupci. Jen nebýt konkrétní. A nenechat si mluvit do imunity, mimořádných odměn a podnikání bokem.
Neexistuje způsob jak donutit poslance, aby svůj nesouhlas s programem řešil odchodem i ze svého poslaneckého postu. Tak vypadá demokracie. Slibuji co jsem odvolal, odvolávám do jsem slíbil. Nejlépe je vstoupit do jiné strany nebo alespoň poslaneckého kubu. Samozřejmě až po předběžných dohodách. To si už ověřila ODS, KDU-ČSL, ČSSD, VV i další, dnes již minoritní strany. Nikomu z nich to nevadí, s touto možností se počítá.
Prostě demokracie dnes už není to co za Starých. Vlastně to je prázdný pojem. A to přesto, že do politiky stále vstupují i lidé s ideály. Stačí poznat jak to chodí a zůstanou pouze dvojí. Jednu skupinu tvoří lumpové a zloději a druhou ti kteří jim to trpí.
