Na tom pracovišti se přidělovaly osobní odměny zvláštním způsobem. Vedení sestavilo seznam úkolů na kterých se nedalo pracovat v rámci běžné pracovní náplně. Zaměstnanci si vybrali. U těch úkolů byla také částka odměny. To je vše.
Pilný člověk si vybral kolik chtěl. Kdo nechtěl, nic. A tak by to mělo být. Je nejvyšší čas, aby si stranické špičky sedly a vymyslely, s čím ve volbách půjdou na trh. Žádné slibování bude líp…, žádné slibování zasadíme se o… Prostě a srozumitelně (ukázka):
Veřejnoprávní televize a rozhlas budou dodávat zpravodajství. Nic víc a nic méně. Minimum komentářů, minimum diskusních komedií. Minimum nákladů. Snad nějaký ten vzdělávací dokument BBC, DW, ČT minulé století.
Neziskové organizace budou financovány pouze z darů soukromých osob a soukromých firem. Ze státního rozpočtu ani korunu. Výjimkou by mohla být sociální péče o handicapované. Z ušetřených peněz podpora sportu a kultury pro děti. Jen pro děti!
Páni ministři si ještě před volbami vyberou, s čím budou chtít získat své voliče. Pokud to nesplní v termínu, půjdou od válu. Ihned. Odpadnou plané sliby. Sadisté mohou metodu vylepšit tím, že politik obdrží jen polovinu platu a zbytek až podle výsledků.
Kandidáti do senátu mohou vypracovat metodiku snížení stavu na polovinu nebo čtvrtinu. Poslanci totéž. Aby ti zbývající mohli pracovat, neplácali nesmysly páté přes deváté a nechodili v době jednání na kafe, o zahraničních cestách nemluvě.
Statní úředníci, kteří navrhnou snížení stavu úřadů budou povýšeni a plat jim bude z ušetřených peněz navýšen.
Dotace na kde co budou silně omezeny. Nejnižší platy budou zvýšeny. Aby z nich šlo platit slušné bydlení a obědy pro děti. Minimální důchody budou takové, aby z nich bylo možno zaplatit dům s pečovatelskou službou a nějaká ta koruna zbyla. Všichni jsme chtěli svobodu jednotlivce, a tak nechme jednotlivce, aby sami rozhodovali za co budou utrácet, koho budou podporovat a koho živit.
Další nápady jistě vymyslíte.
Tak jsme si to přece představovali.
Nebo ne?
Země kde dnes znamená včera, Apríl 2016
