V pohádkách soudí moudrý král nebo ještě moudřejší princezna Koloběžka. Realita je jiná. Že právo není spravedlnost, o tom jsme informováni bez přestání. Je to jednodušší, než objasňovat klikaté cesty spravedlnosti.
Nevím jak vás, ale mě znervózňuje opakované sledování jak pětkrát trestaný recidivista nabourá auto. Nebo to byl desetkrát trestaný, ožralý a auto bylo ukradené? Ale ne, pachatel byl policii dobře známá firma, třicetkrát trestaný, ožralý, zdrogovaný, před chvílí přepadl majitele auta, obral ho o hotovost i vůz, a ten následně naboural. Přitom poškodil autobusovou zastávku a dalších pět zaparkovaných vozů.
Vězeňská služba zřejmě převýchovu nezvládá. A znechutit recidivistům návrat do kriminálu výrazně zpřísňovanými tresty nelze z důvodu lidskosti. Chápu, každý se může dostat do konfliktu se zákonem, ale třicetkrát?
Máme dobu tržní. Nevím jakou radost mají z podobné kriminality policisté, ale fakt je, že v mnoha případech jdou najisto. Bohužel jsem se ještě nerozhodl, jestli se mám podobných týpků bát, nebo být pyšný, že celostátně hledaný kriminálník přepadl právě mě. Mohu být v televizi. V každém případě tu je tržní přínos pro zaměstnance soudů a přidružených profesí, protože nastává doba odsouzení, odvolání, dovolání jak to zákon dovoluje. Snad jedině v těchto profesích je možno výsledek práce několikrát opakovat a za slušný peníz. Nebo snad znáte chirurga, který by vám místo slepého střeva vyndal ledvinu a následně na její místo transplantoval jinou?
Soudcům v jejich zodpovědné práci pomáhají soudní znalci. Naivní občan si myslí, že posudek znalce je kvalifikovaný a nezvratitelný. Prostě že ví, co říká a píše. Omyl. 1. Oběť byla zavražděna elektrickým proudem. 2. Na místě činu není elektřina. 3. Vrah si přinesl vlastní generátor. 4. Vrah tam vůbec nebyl. 5. Vrah byl jiný vrah a zřejmě se skrývá v zahraničí i s tím generátorem. 6. Nalezen spolupachatel, který točil klikou generátoru. Tečka. Vynesen rozsudek dvanáct let. Po odvolání dva roky. Státní zástupce požaduje vyšší trest. Definitivně čtyři roky. Plichta.
Nevím jak spravedlivé je určení kauce sto padesát milionů. Závidím a přiznávám se. Bohužel kdybych já, dosud netrestaný, chtěl využít dobrodiní zákona, tak nedám dohromady ani milion. Chápu, ono to záleží na solventnosti pachatele. Takže když kapsář přepadne prodavačku, sebere ji deset tisíc. Když přepadne důchodce, sebere poslední pětistovku. Soudy i kapsáři se chovají podobně. A citlivě, protože když někdo zpronevěří dvě a půl miliardy, pak jistě dá sto padesát milionů dohromady. A je spokojenost na obou stranách. Nemluvě o možnosti, že až ho skasírujeme, pak u východu můžeme požadovat doplatek.
Buďme ovšem féroví. I my máme svou šanci. Odsouzený M.D. si odpyká pět let a zaplatí pět milionů. Potěšila mě informace, že když nezaplatí, odsedí si o dva roky navíc. (Lidé říkají, že stejně nic neodsedí.) Vidím svou příležitost. Pánové, já, nevinný a nikdy netrestaný bych byl ochoten odsedět rok za předpokladu, že bych podle tohoto ceníku dostal dva a půl milionu. Ve věznici s dozorem, jsem ochoten pracovat a ještě bych si zvýšil kvalifikaci. To víte, vidina budoucnosti českého penzisty člověka nutí, aby se snažil. Tak co? Plácneme si?
Nic nás nepřekvapí. Vlastně ano. Překvapilo by mě, kdyby ten úplně nejvyšší soud nařídil všem svým kolegům, aby se omluvili bývalé ministryni paní Benešové a veřejně prohlásili, že soudcovská mafie opravdu existuje. Alespoň bychom se dozvěděli z povolaných úst, jak to doopravdy je.
