Martin Dvořák a jemu podobní manažeři

Ředitel Dopravního podniku v Praze (DP) Dvořák se ohrazuje, že by špatně hospodařil a tvrdí, že za snahou jeho odvolání je jen mezistranická válka v ODS. On sám byl přítelem Pavla Béma (ten je adept na titul nejhoršího komunálního politika všech dob) a jen občas si vyrazil na pólo nebo golf do Dubaje s lidmi, kteří nejsou nic jiného než jeho přátelé.  (A někteří i největší dodavatelé, což dodat opomněl).

Kdyby si v normální rodině v době krize šel jeden z partnerů koupit drahou novou plasmovou obrazovku, přestože by stará ještě byla funkční, druhý by nejen nevěřícně kroutil hlavou, ale takové jednání by rozhodně pokládal za nehospodárné. Fakt, že Dvořák už jen realizuje smlouvu na koupi tramvají od svého (jak sám uvedl) přítele ze Škody Plzeň za 20 miliard, je tím nehospodárným jednáním a jistě bylo možné nákup tramvají, které jsou velmi drahé i na evropské poměry, projednat a snížit. Je známé, že za cenu jedné luxusní tramvaje s označením T15 ze Škody Plzeň mohl mít Dopravní podnik 20 rekonstruovaných tramvají T3SU, sice ne s tak velkým komfortem, ale rozhodně kvalitních a funkčních. Takovou uzavřenou smlouvu ale Dvořák bez obav vypověděl a levné modernizace zastavil.

V oblasti tramvají je dobré se ještě chvíli zastavit. V roce 1993 se rozparcelovaly podle mého pokynu tzv. Dílny Hostivař, aby každá trakce (metro, tramvaje a autobusy) měla svou opravárenskou základnu. Starý systém vedl k tomu, že Dílny monopolně určovaly ceny a doslova jednotlivé trakce finančně „dojily“. Systém byl neudržitelný a byrokratické zásahy nápravu nepřinášely. Proto tehdejší představenstvo rozhodlo o změně systému. Dvořák se však k starému systému vrací a opravnu tramvají pronajímá na nový monopol generálních oprav a to od 1. 1. 2012. Asi nepřekvapí, že opět svému příteli ze Škody Plzeň. Jak prostinké.

Podobně to pod vedením Dvořáka dopadlo i v jiných oborech. Odborníci IT technologií byli většinově propuštěni, aby obratem nastoupili do dodavatelské firmy, která tytéž práce účtuje DP o desítky procent dráž. Stejně tak to dopadlo s tzv. outsourcingem vozů metra. Odborníci vůbec nebyli Dvořákovi po chuti a jejich propouštění se stalo módní zábavou. Nepřekvapí, že v oblasti tramvají nakonec oprávněnou osobou ze zákona tzv. „hlavní inženýr“ je člověk bez vysokoškolského vzdělání, protože už jiný pracovník na splnění podmínek zákona prostě nezbyl.

Nelze ani zapomenout na chvíle největší Dvořákovy slávy, když zavedl nákup jízdenek pomocí SMS zpráv. Tituly na nejlepší počin roku se jen hrnuly a sám ředitel se dmul svou obvyklou „skromnou“ pýchou. Co media poněkud zamlžila byl fakt, že s projektem přišla o dva roky dříve IT firma a Dopravnímu podniku jej komplexně zpracovaný nabídla.  Bez úspěchu. Po Dvořákově zavedení prodeje se autoři obrátili na soud, a podle dostupných informací nakonec došlo k mimosoudnímu vyrovnání s DP a s mediálním hrdinou Dvořákem.

Ředitel Dvořák, odborník na televizní programy, jinak díky Bémům, kmotrům a kámošům dodavatelům odborník v podstatě na cokoliv, je jen z dalších produktů systému, který je neudržitelný. Od Mostecké uhelné pokračujme  pandury, gripeny, nákladními letouny, solárními elektrárnami a všelijakými finančními odklony. Hovořit zde o fiasku Opencard jako o zjevném darebáctví nebo tisku jízdenek, už je nadbytečné. Místo zbytečných nových tramvají by Pražanům více pomohlo zavedení turniketů v metru, které by výrazným způsobem eliminovaly neplatící cestující a zvýšily celkovou bezpečnost. Zbytečné a megalomanské nákupy, které svou neužitečností vyvolávají oprávněná korupční podezření,  pražskou radnici jen trvale zadlužují, a nejsou pro Pražany a návštěvníky Prahy nezbytností. A to je to, co Dvořákovi noví radní vyčítají a s tímto názorem nebudou osamocení.

Doba vypasených kmotrů a jejich slouhů pomalu končí. Bylo by dobré, aby občané k urychlování toho procesu přispěli. Stačí alespoň v průzkumech nepapouškovat své zažité volební představy, ale zamyslet se, kdo opravdu je a kdo není pro ně přínosem.

PS. Den ještě neskončil a Dvořák už rezignoval.