V roce 1978 vydala dance – popová skupina Boney M. své nejúspěšnější album Nightflight to Venus, které se dostalo do čela hitparádových žebříčků v desítce zemí světa.
Celosvětově se tohoto alba prodalo ke třem milionům kopií. Hity jako Rasputin nebo Rivers of Babylon hrály snad všechny diskotéky po celém světě. Dokonce i česká diskotéková scéna byla touto hudbou zasažena.
Titulní skladba Nightflight to Venus je specifická svými bubny, které tuto skladbu odlišují od jiných. Skladbu nabubnoval Keith Forsey (studiový bubeník, který nahrával např. s Billy Idolem). Celá skladba je postavena na bicích přechodech. Jako autoři jsou u písničky uvedeni Frank Farian, Fred Jay a Dietmar Kawohl. Kdo přišel s nápadem udělat celou skladbu z přechodů, není nikde uvedeno. Každopádně se tyto bicí party nezrodily ani v jedné z hlav uvedených autorů. Autor nebo autoři je prachsprostě okopírovali.
V roce 1973 vydal věhlasný rockový bubeník Cozy Powell 7“ singl se skladbou Dance with the Devil. B-strana obsahovala skladbu And Then There Was Skin. Baskytaru ve skladbě Dance with the Devil nahrála známá glam rocková zpěvačka a basistka Suzi Quatro. Autory skladby jsou uvedeni Michael Hays a Phil Dennys.
V lednu 1974 „doplachtila“ tato instrumentální skladba až na 3. místo britské singlové hitparády. Ne mnoho instrumentálek dosáhlo v britské hitparádě takového úspěchu. Zajímavosti ještě je, že v Jihoafrické republice se tato skladba prodávala pod názvem Dance with the Drums.
A tady by mohla být kauza okolo ukradeného „bubenického sóla“ uzavřena. Ale není.
Když vydala 14. června 1968 své druhé studiové album In-A-Gadda-Da-Vida americká hardrocková skupina Iron Butterfly, nikdo ani ve snu nepředpokládal, že se tato deska stane milníkem v historii Heavy metalu. Jedná se totiž o první heavymetalové album (pro zmínku jen dodám, že letos slavila tato deska už 50 let) v historii hudby. A skupina Iron Butterfly je považována za první heavymetalovou skupinu.
Titulní skladba In-A-Gadda-Da-Vida zabírá celou B-stranu vinylu. V čase 6:30 je bubenické sólo, které o 5 let později použil ve své skladbě právě Cozy Powell. Autorem skladby je uveden Doug Ingle, ale bubenické sólo vzešlo jisto jistě z hlavy bubeníka Rona Bushyho, který skladbu nabubnoval.
V pozdějších létech se ještě objevila na 7“ singlu tzv. radiová verze této skladby, která ale trvá jen 2:52 minuty. A v této skladbě už je bubenické sólo okleštěné na minimum.
