Rocková Ostrava – 17.srpna 2013, Dolní oblast VÍTKOVICE.

V sobotu 17.srpna se konal v Ostravě již druhý ročník metalového festivalu Rocková Ostrava. Festival, který sliboval slušnou nálož metalových legend jak z domácích luhů, tak i ze zahraničích hájů.

Bohužel ne vše probíhalo jak by mělo. Organizace festivalu skřípala jak špatně promazané ozubené soukolí a to ve všech směrech. Vezmu to tedy po pořádku.

Když před více jak 180 roky rozhodují olomoucký arcibiskup František Xavera Riepela a arcivévoda Rudolf Jan o výstavbě vysokých pecí ve Vítkovicích, nemohou ani ve snu tušit, že se jednou na pozemku jejích hutě bude konat nějaký metalový festival místo aby se zde kalila ocel.

Do areálu Vítkovických železáren se v sobotu sjela velice slušná fanouškovská obec, čítající na pět tisíc metalových hlav. Program totiž sliboval vedle českých legend Citronu a Titanicu taky dvě německé – Kreator a Destruction, které vkusně doplňoval klasický hardrockový hlas Jorna Landeho.

Jelikož jsem měl dopolední pracovní povinnosti, do Vítkovic jsme dorazili až odpoledne, kdy už Vítkovicemi zněly drsné tóny kytar opět vyplutého Titanicu. Snažil jsem se tedy co nejrychleji zaparkovat auto, aby mi ušlo co nejméně z koncertu této legendy. Jenže hlídač parkoviště (nebo spíše Kalouskův náhončí?) mi hned ze startu zasadil kudlu do zad. Jelikož jsem neměl jako novinář platnou vstupenku (že zde budu celý den fotit zadarmo mu bylo šum a fuk), tak po mě chtěl nekřesťanských 200 Kč. Tak jsem si říkal, že za ty peníze je to asi i s myčkou. Ne, nebylo. Parkování bylo na parkovišti, které připomínalo spíše tankodrom a místo myčky tam byly obrovské olejové kaluže. No a paradoxem bylo, že návštěvníci s platnou vstupenkou měli parkování za kilo. Co už. Doufám že si výběrčí za vydělané peníze nechá aspoň zpravit zuby.

Další problém nastal, když jsem chtěl jít fotit kapely přímo pod pódium. Páska, která mě opravňovala k této činnosti byla neplatná pro fotografování. A u akreditací jinou neměli. Tak jsem lítal od pokladen k pódiu tam a zpět jak mokrý hadr, aby mi někdo z kompetentních vysvětlil, jakou mám mít vlastně pásku. Nakonec vše musel řešit sám hlavní pořadatel, který vyhledal šéfa ochranky, jenž pozměnil příkazy ohledně barvy pásky, která by opravňovala k focení pod pódiem. Tento problém ale měli všichni fotografové bez vyjímek.

Než se vše vyřešilo, tak už mi utekl skoro celý koncert Titanicu.Titanic to rozplaval posílen o bicmena Martina Škaroupku (Cradle of Filth) jako ve svých nejslavnějších dobách. Jejích hudba měla grády. Perfektní zvuk (aspoň co jsem poslední skladbu slyšel), obrovské nasazení (hlavně Martina Škaroupky), ale především excelentní výkon kytaristy Georgi Enčeva. Skvělý výběr pro odpoledne.

V přestávce jsem si chtěl jít koupit pivo, jenže fronta na ně byla jak na banány za Husáka, tak jsem to vzdal. Vyslal jsem tam kámoše, kterému to čekání zase tak moc nevadilo a který rád zavzpomínal na časy dávno minulé.

Dalším vystoupivším souborem byli Maďaři Kiss Forever Band s ustečákem Radkem Šiklem za bicími. Tento revival (jeden z nejlepších na světě) vystupuje v České republice poměrně často, proto jsem věděl do čeho jdu. Kluci maďarští mě nijak nepřekvapili. Prostě precizní show bez ohňů (po loňské zkušenosti, kdy Škworům shořela plachta, už pořadatel zřejmě plamínky a plameny zakázal), ve které předvedli Kiss Forever Band vše ze svého umu.

A i Pocky The Demon (Gene Simmons) si neodpustil tradiční „plivání krve“.

Na řadu přišla domácí tumour ´n´ rollová mlátička Malignant Tumour. I když „břinká“ tato kouletrhající partička již více jak 20 let na své hudební nástroje, přece jenom je známa více v undergroundu. To nic nemění na tom, že Malignanti umí nakopat prdele všem „neznabohům“.

Hudbu v tomto „romantickém“ bandu tvrdí basák Šimek (neznalí jej mohou slyšet občas na rádiu Čas Rock), který se nestydí za to, že jej neobléká zrovna Christian Dior nebo Alexander McQueen.

V setlistu Malignantů nesměla chybět ani oblíbená „antisparťanská“ Earthshaker.

Po skupině Malignant Tumour měla přijít na řadu další maďarská skupina Wisdom, jenže ta měla údajně s tourbusem nějakou menší havárii, tak prozatím nedorazila. A tak se skoro hodinu na pódiu nedělo vůbec nic. Tedy až na aktuální informace od spíkra, který informoval o neustálých změnách v programu. Takže zakoupený časový harmonogram byl od teď každému na dvě věci. Už během týdne se pořadí vystupujících kapel měnilo jak počasí, což akci moc neprospívalo.

V nastalé neplánované pauze jsem si prošel areál Dolních VÍTKOVIC, kde jsem obdivoval krásy bývalé hutě (jako pro bývalého zaměstnance NHKG nostalgická vzpomínka).

Pořadatel festivalu si nemohl vybrat lepší prostředí pro pořádání metalové akce. Kdyby Vítkovice navštívil ještě Al Jourgensen (Ministry) nebo Trent Reznor (Nine Inch Nails), tak by se zde určitě točil celý koncert na DVD. Prostě dokonalé prostředí pro industriál a metal.

Jenže krom industriálního prostředí jsem si všiml taky přeplněných odpadkových košů. Pořadatelská služba tuto zásadní věc trochu podcenila. A nebyly to jen koše. Taky „chcací“ rakety přetékaly horem dolem. A ke všemu nebylo v areálu nikde k dispozici umývadlo (nebo nějaký žlab) s  tekoucí vodou. Což, chlapci a chlapi, ti si ho „otřepou“, ale ženské? Doufám, že si pořadatel tento nedostatek uvědomil.

Po hodinové pauze se ve Vítkovicích představila ostravská rocková legenda, skupina Citron. Skupina měla za sebou jarní, beznadějně vyprodané turné, proto se i zde čekala bouřlivá atmosféra. A ta byla opravdu bouřlivá. Dokonalý zvuk a nasazení udělalo z koncertu Citronu takovou malou, mnohými nedoceněnou, hvězdu celého festivalu.

Jura Šperl zaujal svou maskou Bluda.

Jako třešničku na dortu si Citroni vystřihli dvě pecky s bývalým zpěvákem skupiny Judas Priest Ripperem Owensem. Z pódia tak zazněly skladby Breaking The Law a United. Co víc si přát? Myslím, že skupině se splnil dávný sen a návštěvníci koncertu byli taky v úžasu.

Dokazuje to i plný plac pod pódiem.

Po Citronech se už představila jedna z hvězd letošního ročníku, skupina Destruction. Tato německá thrashmetalová legenda přivezla do Ostravy průřez svou třicetiletou kariérou. V jejích setu zazněly takové skvosty jako Armageddonizer, Mad Butcher či Bestial Invasion.

Bohužel po zvukové strance byl koncert Destructionu hodně špatný. Poměrně dost přebuzený zvuk trhal ušní bubínky posluchačům nejen v předních řadách. Dokonce i v úplně zadním pivním kiosku vibrovaly plastové pivní kelímky. Postupem času se to sice zlepšilo, ale na to, že se konal koncert v otevřeném prostranství, tak to nebylo úplně ono.

Co už. Věrným fans to bylo jedno. Při jejích koncertě si vytvořili mosh pit, který ale ne všem „voněl“. A to ještě ti „nevoňavci“ netušili, co je bude teprve čekat při Kreator...

Po strhujícím thrashovém nářezu přichází mírné „ochlazení“ v podání norské hardrockové ikony Jornovi. Možná jsem čekal víc, ale Jorn zůstal za svým (i mým) očekáváním. Částečně tomu byl na vině jen osmiskladbový set a částečně chybějící druhý kytarista, kterého ještě Landeho band neangažoval.

Po loňském personálním očistci jakoby se skupina teprve hledala.

Vrcholem Rockové Ostravy 2013 byl bezpochyby koncert německé thrashmetalové „sbíječky“ Kreator. Tato skupina, v čele s nezdolným drtičem tvrdých riffů Mille Pedrozzou, už má na svých kytarách bezmála třicet zářezů, a jejích hudba pořád zraje jak víno.

Ve Vítkovicích předvedli asi to nejlepší ze své historie. Nechyběly songy jako Civilization Collapse, Enemy of God, Violent Revolution nebo legendární song Tormentor, kterou hrávali ještě předchůdci Kreatoru, skupina Tormentor.

Jenže ani zvuk Kreatoru nebyl ideální. Z počátky jako by byl pod nějakou dekou, postupem času byl zase přebuzený až druhá půle koncertu byla jakž takž.

Naštěstí pravověrným fanouškům to zase tak nevadilo. Vytvořili hodně divoký moshpit, který se točil dle pokynů Mille Pedrozzy.

Další kapely už jsem vynechal. Důvodem budiž několikahodinový skluz, díky němuž bylo všem jasné, že se bude končit za ranního rozbřesku. Ale toto nebyl ten hlavní problém. Hlavní problém bylo pivo, které kolem půlnoci došlo! Proto začali fanoušci po koncertě Kreatoru houfně opouštět areál Dolních Vítkovic.

Pořadatel akce to později na ofiko stránkách vysvětlil slovy: „Pivo jsme urgovali a chtěli doplnit, pivovar vsadil na letní sérii, která se nechytla a to festivalu uškodilo.“ To je sice pěkné, ale dodnes mi nikdo nevysvětlil co je to letní série.

Nevím jaká bude budoucnost tohoto festivalu. Pevně věřím, že pokud se pořadatel této ojedinělé akce poučí z chyb, tak další ročník už může být o něčem jiném. Chce to jen vychytat všechny mušky a mouchy, hlavně tu pivní masařku a bude to v cajku.