Minulou sobotu se v Ostravě – Radvanicích konalo již 10. setkání fanoušků mariáše, kteří si to rozdali v pětihodinovém maratónu na 4 stolech.
Jelikož je desítka kulaté číslo, připravil hlavní pořadatel turnaje Her Libor pro všechny zúčastněné na začátek malé překvapení v podobě „rozkmitávače mozkových závitů“. Bohužel, jako zodpovědný řidič jsem svůj stimulátor předal Mirkovi, což byla určitě chyba, protože během turnaje ne a ne nastartovat mozkové buňky na provozní teplotu. Zato myšlenkové pochody v hlavě Mr. Miroslava se snad splašily, čehož výsledkem byla i celková medailová pozice (za 10 setkání první).
Letošní jarní klání zpestřila svou účastí i jedna dáma, která svým umem zastínila nejednoho mužského hráče. S Veronikou jsem měl tu čest dát si taky jednu partičku a byl jsem mile překvapen, jak ji to šlo. Bohužel po pár nevydařených „žebrácích“ skončilo její konto v této hře na nule. Zato její manžel, který taktéž dorazil, se řídil heslem „Veni, Vidi, Vici“. Již po třech kolech bylo pomalu jasné, kdo na tomto ročníku bude kralovat. V posledním kole se sice budoucí mistr dostal do mínusových čísel, ale luxusní náskok z předešlých čtyřech kol mu neměl šanci vzít ani podzimní mistr Luděk.
Moje konto zůstalo na konci turnaje stejné jako na začátku, proto nebylo divu, že jsem se udržel přesně ve středu startovního pole. Doufám, že podzimní souboj o radvanického mariášnického krále už bude mít pro mne šťastnější konec a bude mít podobný průběh jak loňský podzimní turnaj, kdy jsem skončil na 3. místě.
Večer pak ukončila hudební vložka dorazivších mariášníků – muzikantů, kteří to „rozjeli“ na „sladké“ dřevo.
Takže na podzim opět v Radvanicích ve Slezském Dvoře Karbanu zdar.
