Over The Rainbow – 16.4.2010, Zlín

V pátek si v Caféčku ve Zlíně dali dostaveníčko příznivci britské hardrockové legendy – skupiny Rainbow. No, z britského zůstal ve skupině jen název, a ani ten už není původní.

Jelikož se zakládající člen a mozek skupiny Rainbow - Ritchie Blackmore celého reinkarnovaného projektu nezúčastní, pozměnili bývalí členové název skupiny. Více o historií skupiny Rainbow zde.

Na tento vzpomínkový koncert se přišlo podívat opravdu hodně fanoušků – pamětníků. Caféčko bylo totiž těsně před vyprodáním. A tak se prošedivělý dav „Rainbowistů“ těšil, že uvidí svou legendu, na které v 70-tých a 80-tých létech ulítal.

Celý vzpomínkový večer odstartovali tuzemští pamětníci na minulé století, skupina Staří psi.

Band se svého úkolu předskokanů zhostil zodpovědně. Během svého 45 minutového vystoupení navodili „staříci“ tu správnou blues-hardrockovou atmosféru. Dobrý zvuk, dobré světla, slušný pěvecký výkon frontmana Pavla Svobody (poslance českého parlamentu za ODS).

Před půl desátou, kdy už v sále byla opravdu hlava na hlavě, se spustilo z repráků bubenické intro Dance With The Devil od Cozyho Powella, jako vzpomínka na bývalého člena skupiny Rainbow. (Toto intro použili i Boney M. na albu Nightflight to Venus jako začátek skladby Rasputin).

A pamětníci se dočkali. Over The Rainbow to rozjeli od prvních tónů naplno. Otvírák Tarot Woman z alba Rising, následovala hitovka Kill the King z alba Long Live Rock´n´Roll, které je považováno fanoušky za nejlepší album v historii skupiny Rainbow. Obě skladby jako vzpomínka na éru Jamese Ronnie Dia.

Bohužel, i když se staronově poskládaní Over the Rainbow snažili, seč mohli, koncertní set obsahoval snad největší pecky z péra Ritchieho Blackmora, koncert byl zklamání. Tak děsný zvuk jsem slyšel naposledy snad na tancovačce v Darkovičkách, když tam hráli Capitol. Zpěv šel slyšet jen ve vyšších polohách, kytara byla snad omráčena a klávesy s baskytarou byly utopené někde v šatně.

Většina fanoušků byla zvědavá, jak se předvede Jürgen Blackmore co by syn slavného kytaristy. Bohužel se moc nepředvedl. Jeho kytarové umění bylo na úrovní okresního kytaristy, který si vyjel na výlet do sousedního kraje. Taktéž „bombardér“ Bobby Rondinelli mi připadal za bicími, jak kdyby spal. Kde zapomněl svou spanilou bicí jízdu, kterou předvedl třeba v Ostravě jako člen skupiny Black Sabbath?

A zpěv Joe Lynn Turnera byl taktéž tristní. Výšky vyzpíval (nebo spíše nevyzpíval) jen s obtížemi. Nižší polohy nezvládal vůbec.

Naštěstí natěšené fanoušky tyto nedostatky příliš netrápily. Přišli si koncert užívat a nedělat z něj rozborku sborku samopalu vzor 58 za 9 sekund!

A tak koncert pokračoval skladbou Street Of Dreams z alba Bent Out of Shape, dále All Night Long z Bonnetovy éry, Death Alley Driver z alba Straight Between the Eyes a Eyes Of The World z roku 1979. Poslední album Stranger in Us All zastoupily skladby Ariel a Wolf To The Moon.

Teprve nyní ale začalo to pravé peklo. Při ohlášení následující skladby I Surrender z alba Difficult to Cure, se zvedly snad všechny ruce nad hlavy fanoušků.

Dav šílel a zpíval spolu s kapelou. A Over the Rainbow pokračovali další peckou Man On The Silver Mountain z prvního alba. Na uklidnění Jealous Lover z roku 1981 (B-strana singlu Can't Happen Here).

A blíží se finále, které rozjíždí „Duha“ nezapomenutelnou Stargazer z Risingu. A chybět nesmí ani titulní Long Live Rock´n´Roll.

Po krátké pauze na občerstvení a utření potu z čela (hic byl fakt šílený, ale to je v Caféčku při vyprodaných koncertech už tradicí) si vystříhli Over the Rainbow skladbu Gates Of Babylon z alba Long Live Rock´n´Roll, dále otvíračku Since You Been Gone z alba Down to Earth, která plynule přešla ve skladbu Cant Happen Here z roku 1981 a konec.

Fanoušci si však ještě vyřvou jeden návrat skupiny, která se odvděčí skladbou Spotlight Kid z platinového alba Difficult to Cure.

A je tu závěr.

Cestou domů jsem přemýšlel, jestli tento comeback bez Ritchieho Blackmora má vůbec nějaké opodstatnění. Tak trochu se mi vnucuje myšlenka, že americká část skupiny obsadila na post kytaristy Jürgena Blackmora ml. z reklamních důvodů. Prostě jméno Blackmore se dobře prodává, tak proč by neměl hrát v „tatíkově“ rodině? Na kytaru trochu hrát umí, a tu koncertní omáčku už Amíci nějak umíchají. Jestli umíchali nebo neumíchali, to ať už posoudí každý sám. Já si myslím, že ji špatně okořenili.

Obsáhlý fotoreport zde...