Masters of Rock ´15 – Vizovice 11. červenec, areál likérky R. Jelínka

Sobotní festivalový den čítal hned několik zajímavých hudebních spolků. Dle mne si dramaturgie festivalu dala hodně záležet na tom, aby vyvážila celodenní program. Určitě se nikdo nenudil. 

Možná mi na sobotu chyběl nějaký ten extrémnější gang, který by ji více obohatil, ale na druhou stránku přibylo více ladných ženských křivek na stagei.

Dopoledně-popolední program zajišťovaly české kapely, odpolední pak sličné dívčiny za mikrofonem, večerní blog patřil švýcarskému duu a noční pohodu završily spolky Powerwolf a The Exploited.

Když se to vezme kolem a kolem, tak v sobotu si určitě každý vybral tu svou oblíbenou smečku, u které se „udělal“ a taky si našel čas na občerstvení. A ještě jedna velká změna se udála. Čtvrtečně-páteční moderátorku vystřídal Milan "105 kg" Krajčí, což kvitovala většina československy hovořících návštěvníků. A ukázal i kozy, jak slíbil, ale ty až v neděli.

První víkendovou kapelu The Agony jsem ještě nestihl, protože jsem dospával páteční agónii. Ale „domácí“ Six Degrees Of Separation jsem si už ujít nenechal. Ti nahradili původně avizované sankt-petěrburgské metláky Red´s Cool, jejíchž bicmen si zlomil před festivalem ruku. SDOS jsou festivalovou stálici a jejích vystoupení je sázka na jistotu. Velice příjemné poobědové „menýčko“.

Po Six Degrees Of Separation přišli na řadu „vesmírní predátoři“ Dymytry, jejichž fanoušci docela slušně zaplnili plácek pod stagei. Jejích hudba ale není nic objevného. Docela tuctový rock pro odrostlé teenagery, kteří nevyhledávají nic složitého, ale kteří se chtějí prostě jen bavit. Ty určitě zaujaly songy jako Z pekla, Plameny pálí nebo Ocelová parta. Dymytry si neodpustili to podbízivé – … a ruce anebo Skáčem! A to jsou laciná gesta, která tuto muzikantsky nabitou partu sráží.

Další skupinu Avatar jsem sledoval při obědě na spodní velkoplošné obrazovce. Docela slušný švédský nářez.

Stejně jak SDOS, tak i další tradiční festivalový zástupce Arakain (ve Vizovicích byli již po čtvrté), předvedl standardní vystoupení, do kterého si vložil společný koncert s Dymytry ve skladbě Apage Satanas.

Švédskou „Barbaru“ jsem vynechal, ale co jsem si nemohl nechat ujít, byla hippie skupina Blues Pills v čele s charismatickou „bosorkou“ Elin Larsson. Tato skupina byla jak sluníčko mezi černými oblaky. A i když má tento švédský band na svém kontě jen jedno v loni vydané CD Blues Pills, skupina působila hodně semknutým dojmem. Jejich vystoupení bylo pro mne asi nejpříjemnějším překvapením na letošním ročníku MOR. V jejích devítiskladbovém setlistu zazněla krom jiného i skladba Black Smoke.

Holanďané Delain působí na hudební scéně již 13 let a za dobu své existence vydali 4 dlouhohrající desky. Z posledního alba The Human Contradiction, které vyšlo v roce 2014, zazněly 3 songy – Army of Dolls, Stardust a The Tragedy of the Commons. Vystoupení Delain bylo stejně jak u SDOS sázka na jistotu, přesto má tato skupina docela slušný zástup fanoušků, kteří neváhali jet i přes půl Evropy, aby je podpořili při jejich vystoupení.

Švýcarský metalový dvojboj odstartovala legenda Krokus. A odstartovala jej, jak se na veterány metalové scény sluší a patří, ve velkém stylu. Svůj set „odpálila“ třiatřicet let starou peckou Long Stick Goes Boom. Krokus určitě všem dokázali, že se s nimi musí stále počítat. V jejích setlistu ještě zazněly hity jako American Woman, Hoodoo Woman, Hellraiser nebo Easy Rocker (album Metal Rendez-vous z roku 1980), v kteréžto skladbě si vystříhl kytarové sólo navrátilec Mandy Mayer (na Mástru už hrál s Unisonic). Krokus museli nadchnout každého fanouška této kultovní kapely.

Epilog koncertu Krokus patřil Monty Pythonům a jejích nesmrtelnému songu Always Look on the Bright Side of Life, který „rozmával“ celou boční tribunu sedících diváků, ke kterým se postupně přidal celý areál likérky.

Po Krokusu nastoupil Gotthard. V současnosti asi nejpopulárnější švýcarská rocková skupina. Stejně jako jejích krajané, i Gotthard předvedl energickou show plnou letitých hitů i skladeb z posledního alba Bang! (2014). Zazněly skladby jako Bang!, Hush, Anytime Anywhere, Starlight nebo Master of Illusion. Velice povedené vystoupení, které si jejích fanoušci užívali naplno.

Headlinerem soboty byli Němci Powerwolf. V současnosti asi nejvíce protěžovaná metalová kapela. Takových metalových stadiónových skupin je nespočet, ale proč zrovna Powerwolf? Ve Vizovicích se konala předpremiéra prodeje jejích nového alba Blessed & Possessed, které oficiálně vyšlo 17. července, ale na Mástru se prodávalo již o týden dřív. To bylo velké lákadlo pro jejích fanoušky. Zároveň se točilo festivalové DVD. Co víc si přát? Jenže koncert se skupině moc nevyvedl. Osvědčené kousky jako Lupus Dei, Raise Your Fist, Evangelist nebo Coleus Sanctus zahráli slušně, ale jakmile došlo na novinkovou Blessed & Possessed, tak to prostě koncertně nedali. Další novinky Armata Strigoi a Army of the Night už zahráli dobře, ale i tak zanechali ve fanoušcích hodně smíšené pocity.

Závěr sobotního dne obstarali veteráni britského hardcore punku The Exploited. A to už bylo jiné kafé. Skupina v čele s „nesmrtelným“ Wattie Buchanem se do toho obula jak explodující koule. A tato koule vybouchla na pódiu ve Vizovicích. Skladby jako Porno Slut, Fuck The System, Punks Not Dead, Maggie, Fuck the USA nebo Sex & Violence, kdy si skupina pozvala na pódium asi 50 svých věrných fanoušků, kteří se skupinou společně řádili ve víru punkrockových rytmů, až málem „rozbourali“ pódium. Skvělý závěr nedělního rána.