Datum 8. červenec 1962 má ve svém rodném listě zapsané rodačka z Anchorage (stát Kentucky) Joan Elizabeth Osborne.
Joan Osborne není žádné rychlokvašné pěvecké dítě, které by na hudební Olymp vystřelila nějaká talentová hudební soutěž. Neobjevil ji ani žádný hudební skaut, který by ji potom do konce života i po její smrti dělal manažéra a za jeho prozřetelnost by mu pak musela platit doživotní desátky i posmrtně. Joan Osborne je zpěvačka s darem od Boha, která se především prosadila díky své píli a svému hlasu. Když se na konci 80. let minulého století přestěhovala do New Yorku, aby zde mohla studovat na filmové škole, brala zpěv jako odreagování. Její budoucí fanoušci ji mohli vidět zpívat v různých newyorských klubech, kde na sebe upozornila především jako jižanská diva, která má ve svém repertoáru takové hudební skvosty jako God Bless The Child od Billie Holiday, Son Of A Preacher Man od Dusty Springfield nebo Do I Ever Cross Your Mind od Dolly Parton. Jeden takový koncert, který odehrála 22. května 1991 v klubu Delta 88, si nechala natočit na profesionální záznam, aby jej pak vydala ještě v témže roce na svém vlastním labelu, který pojmenovala Womanly Hips. Album dostalo název Soul Show: Live at Delta 88 a Joan jej měla zpočátku spíše jako propagační materiál. Nabízela jej různým promotérům, aby věděli s kým mají tu čest.
V tomto období velice často koncertovala jako host na koncertech bluegrassových Grateful Dead. Na oplátku ji v pozdějších létech členové The Dead často doprovázeli na jejích vystoupeních. S Philem Leshem (Grateful Dead) si dala na jednom koncertě v roce 2005 skladbu Magnolia Mountain od Američanů The Cardinals. Bob Weir (Grateful Dead) si s Joan vystřihl např. Brick House od The Commodores.
Největší životní úspěch čekal Joan Osborne v roce 1995. To už měla podepsanou profesionální smlouvu s vydavatelstvím Mercury Records, pod jejímiž křídly vydala 21. března album Relish. Toho se prodalo víc než 3 miliony kopií a samotná deska byla nominována na album roku. Bohužel u amerických akademiků v tomto roce jednoznačně bodovala Alanis Morissette se svým albem Jagged Little Pill.
Na albu Relish se však objevila skladba One Of Us, která už asi navždy změnila život Joan Osborne. S tímto hitem bodovala snad na všech světových hitparádách. A i když deska vyprodukovala další skvělé skladby jako St. Teresa nebo Ladder, prvně jmenovaná se stala už nesmrtelnou. Za zmínku ještě určitě stojí song Right Hand Man, který si sice Joan přivlastňuje jako vlastní věc, ve skutečnosti je to předělávka skladby Clear Spot od Captaina Beefhearta.
Na další album si fanoušci Joan Osborne musí počkat dlouhých pět let. To vychází pod titulem Righteous Love 12. září 2000. Deska není vyložený propadák, ale vytoužený úspěch nedosáhla. Na albu se objevila i známá Dylanova skladba To Make You Feel My Love.
V roce 2002 pak vydává Osborne album plné coverů How Sweet It Is, které pojmenovala podle hitu How Sweet It Is, jenž původně nazpíval Marvin Gaye.
Ještě v témže roce se objevuje v hudebním dokumentu Paula Justmana Standing in the Shadows of Motown, kde si zahrála po boku dallasských country divošek Dixie Chicks za doprovodu The Funk Brothers. V tomto dokumentu si zazpívala Joan i skladbu What Becomes of the Brokenhearted od soulového zpěváka Jimmyho Ruffina.
V roce 2006 vydává Joan Osborne další album Pretty Little Stranger, na kterém se objevila i skladba Brokedown Palace od kamarádů Grateful Dead. Deska jako celek ale moc nezaujme. Jen 34. místo na americkém indie albovém žebříčků, důsledkem čehož deska velice brzy zapadne do zadních řad v regálech s cedéčky.
A ještě hůře je na tom další titul z roku 2007 pod názvem Breakfast In Bed. Do světa sice Osborne vypustí singlovku I've Got To Use My Imagination, kterou původně nahráli Gladys Knight & The Pips v roce 1973, to ji však většího úspěchu nezaručí. Na desce je i další song od Gladys Knight & The Pips Midnight Train To Georgia a taky Sara Smile od Hall & Oates.
Zatím poslední nosič vydává Joan Osborne 9. září 2008 pod názvem Little Wild One. Turné na podporu alba rozjíždí Joan 25. září téhož roku v Music Hall v Brooklynu. Na tomto koncertě zazní i novinka Hallelujah In The City.
V září 2009 si zazpívala Joan Osborne jako speciální host v Las Vegas na symfonickém koncertě skupiny Cheap Trick pod názvem Sgt. Pepper Live, který byl zrealizován jako pocta ke 42. výročí vydání eponymního alba Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band od Beatles. Joan zde zazpívala mimo jiné skladbu Can't Buy Me Love.
Na letošní rok má Joan Osborne naplánovaných několik koncertů na letních festivalech. Jeden z nich se uskutečnil na konci dubna na Merle festivalu ve Wilkesboro, kde si zazpívala po boku bluegrassových The Waybacks, s kterými si vystřihla song One Way Out od „jížanů“ The Allman Brothers Band.
Co nám přichystá dalšího do budoucna tato výjimečná zpěvačka je ve hvězdách, ale určitě to bude kvalitní muzika, která každého jejího fanouška potěší.
