Brad Delp – osamělá duše.

Před šesti roky, 8.března 2007, spáchal sebevraždu vynikající kytarista, hudební skladatel, producent, multi-instrumentalista a taky zpěvák americké pomprockové skupiny Boston - Bradley Edward Delp.

Brad Delp se narodil 12. června 1951 v dvacetitisícovém severoamerickém městě Peabody (dnes má toto město přes padesát tisíc obyvatel) v rodině francouzsko-kanadských přistěhovalců. Jeho otec hrával doma na housle, čímž dával nepřímo mladému Bradovi první hudební lekce. Jako třináctiletý shlédl Brad The Ed Sullivan Show se skupinou Beatles a od tohoto dne se stal jejích celoživotním fanouškem. Začal taky hrát na kytaru. Zamkl se na několik dní do svého pokoje a tak dlouho zkoušel skladby Beatles, až je dokonale zvládal.

Mezitím v Toledu žijící Tom Scholz vymýšlel na konci šedesátých let minulého století dálkové ovládání pro videorekordéry. Svoje vynálezy pak uplatnil ve firmě Polaroid, kde začal pracovat. Krom vynalézání ještě hrával po nocích s různými kapelami v bostonských klubech a barech na klávesy. Zde se taky seznámil s bubeníkem a klávesistou Jimem Masdeanem. Spolu pak postavili malé studio ve Watertownu, kde oba tvrdě cvičili, komponovali a začali budovat kapelu založenou na krystalicky čistých vokálech, kytarových sólech a chytlavých melodiích. Po čase přibírají kytaristu Barryho Goudreaua a společně zakládají první kapelu s názvem Mother´s Milk. Jako poslední přichází do Mother´s Milk kytarista a zpěvák Brad Delp. To se psal rok 1970.

V roce 1973 nahrávají Mother´s Milk své první demo se šesti skladbami. Na jejich nahrávání pozvali ještě bubeníka Siba Hashiana (krom jiného se v roce 2003 objevil v doprovodné skupině Sammyho Hagara The Waboritas). Na demu se objevila taky skladba San Francisco Day, kterou o tři roky později umístili Boston na svém albovém debutu pod názvem Hitch A Ride.

Demo skupiny Mother´s Milk rozeslal Tom Scholz snad všem možným nahrávacím společnostem, které na americkém kontinentě sídlily. Ale všechny pásky se jim s opovržlivými komentáři navrátily zpět. Lennie Petze od EPIC jim dokonce napsal, že je nezajímají žádné nuly! Tom Scholz si z toho ale nedělal těžkou hlavu a dál skládal a nahrával ve svém domácím studiu. Ostatní muzikanti s ním ale nesdílejí stejné nadšení, proto skupinu Mother´s Milk všichni až na Brada Delpa opouští. Scholz s Delpem natočí v roce 1975 další dvanáctiskladbové demo, kterého si konečně někdo všimne. Na základě tohoto dema dostávají Scholz a Delp nabídku od labelu CBS (jenž byla součást společnosti Epic Records). Scholz povolává bývalé spoluhráče s Mother´s Milk a skupina je připravena vyrazit koncertovat. Měsíc poté, co předskakovali Aerosmith, jim CBS nabídla smlouvu na deset alb v příštích šesti létech. Společnost ale trvala na tom, ať si skupina změní název na Boston, který měl znamenat místo vzniku kapely.

Debutové album Boston vychází 25. srpna 1976 a stává se nejúspěšnějším albem v historii skupiny Boston. Do dnešního dne se jej prodá celosvětově víc než 20 milionů kopií. Jen ve Státech je tato deska 17x platinová a v Kanadě diamantová. Největšími hity z desky se stávají skladby More Than A Feeling, která dosáhne na 5. místo americké TOP 40, dále pecka Peace Of Mind, která je 38. a Foreplay/Long Time, jenž se umístí na 22. místě ve Státech a na 9. v Kanadě. Kvalitu debutového alba pak definitivně potvrdila nominace na cenu Grammy Awards za Best New Artist. Cenu nakonec získali Starland Vocal Band, kteří se ale o 5 let později rozpadli.

Dva roky po vydání albového debutu Boston, vydávají Boston desku Don´t Look Back. Ta se objeví na pultech obchodů 2. srpna 1978. Prodejnost Don´t Look Back už ale nedosahuje ani zdaleka prodejnosti debutu Boston. Ve Spojených státech se desky prodá „jen“ 7 milionů kopií a v Kanadě 4 miliony. Přesto se v rádiích do úmoru hrají skladby Don´t Look Back, A Man I'll Never Be a Feelin' Satisfied. Hudební časopis Billboard v té době napsal, že Boston jsou stadiónovou jedničkou roku 1979. A něco pravdy na tom bude, což dokazuje raritní nahrávka z 17. června 1979, kdy odehráli Boston koncert na Giants Stadium v East Rutherfordu.

Na další album skupiny Boston si musí fanoušci z důvodů soudních tahanic mezi CBS Records a Tomem Scholzem počkat dlouhých 8 let. Deska s názvem Third Stage vychází 23. září 1986. Největší hudební peckou se stává skladba Amanda, která dosáhne ve Státech i v Kanadě na samotný vrchol žebříčků Top 40. V Evropě se pak v první dvacítce umisťuje v Norsku a ve Švýcarsku. Tato skladba se ale mezi fanoušky skupiny objevila již o dva roky dříve, kdy ji z nahrávacího studia Hideaway Studios vynesl jeden pracovník. 1. ledna 1987 skupina vyráží na turné po Státech, které čítá celkem 36 zástavek. O rok později odehrají Boston koncertů ještě méně. Jeden z nich se konal 7. prosince v Hamiltonu (Kanada) v Copps Coliseum.

A během roku 1989 Bred Delp kapelu Boston opouští. Spojí své síly s bývalým spolubojovníkem ze skupiny Boston Barry Goudreauem a společně založí skupinu RTZ (Return To Zero). Skupina vydá 2 alba a to Return To Zero v roce 1991 a Lost v roce 1998. Na těchto albech se objeví úspěšné hitparádové tituly jako Face The Music, Until Your Love Comes Back Around a All You've Got. Skupina se rozpadá během roku 1994, kdy Brad nastupuje zpět k Bostonu, aby se skupinou odjel koncertní šňůru po Státech.

Zároveň ve stejném roce zakládá společně s Bobem Squiresem a Peterem DiStefamen (Porno for Pyros) cover skupinu Beatlejuice. Skupina koncertovala většinou po menších klubech, mimo jiné na koncertě v Salemu, kde hráli beatlesácké hity jako Golden Slumbers, Can't Buy Me Love a She Loves You.

Během roku 2002 se Boston opět zavírají do nahrávacího studia, aby natočili zatím poslední studiové album Corporate America, které vychází 5. listopadu 2002. Na této desce se ale již Brad Delp nepodílel jako autor. Zajímavostí je, že titulní skladba Corporate America se objevila již začátkem roku 2002 na internetovém serveru MP3.com pod pseudonymem Downer's Revenge s cílem otestovat mladou generaci posluchačů. Song se držel 2 týdny na druhém místě webové hitparády mezi progresivními nahrávkami.

19. srpna 2003 vydá Bred Delp společně s Barry Goudreauem studiové album Delp and Goudreau. V roce 2007 pak ještě stačí dvojce Delp a Goudreau vydat singl se skladbou Rockin´ Away.

Od roku 2003 koncertuje skupina Boston převážně v Severní Americe. Evropě a Asii se skupina vyhýbá.  

Jenže přichází 8. březen 2007 a do historie skupiny Boston se zapíše tento den černým písmem. Kolem půl dvanácte dopoledne se Brad Delp zatarasí ve své koupelně, kde umístí své dva grily na dřevěné uhlí a ty taky zapálí. Následně se udusí oxidem uhelnatým. Následující den jej nalezne mrtvého jeho snoubenka Pamela Sullivanová společně s policií. Měl hlavu položenou na polštáři a na límci jeho košile stál vzkaz: "Mr. Brad Delp. "J'ai une ame solitaire". I am a lonely soul." (Jsem osamělá duše). V koupelně byla nalezena také společná fotka Brada a Pamely.

Sullivanova událost oznámila policii poté, co objevila, že ventilační systém je napojen na výfuk Bradova auta. V garáži byl pak další vzkaz: „Ať jej kdokoli objeví, doufám, že už budu po smrti. Plán B byl zadusit se v autě.“

Třetí vzkaz na schodišti druhého patra upozorňoval na plyn v koupelně. Dále na něm stálo: „Jsem zodpovědný za celou situaci. Ztratil jsem chuť žít.“ Na tomto vzkazu byly také instrukce jak se spojit s jeho snoubenkou. Podle Pamely Sullivanové zažíval Brad delší dobu hluboké deprese.

A takto mu to zpívalo na jeho posledním koncertě v listopadu 2006 v Symphony Hall; v Bostonu. 

Další odkazy:

Interaktivní encyklopedie rocku