V sobotu 13. června se v Olomouci v Korunní pevnůstce konal již 5. ročník rockového festivalu Bounty Rock Cafe Open Air.
Tento jednodenní festival pomalinku a jistě získává na vážnosti, což dokazuje letošní účast opravdu kvalitních rockových skupin. Organizátor festivalu se stejně jako v minulých ročnících zaměřuje především na kvalitu a ne na kvantitu, což se o organizátorech jiných podobných akcí říct nedá. A zde se nebojím nahlas říct, že tento fesťák má „koule“. Nejde zde jen o výběr kapel, ale i organizací, která pracovala na sto procent. Průměrný věk návštěvníků byl sice hodně přes 40 let, ale to nic neměnilo na tom, že se tito „pamětníci“ zlaté bigbeatové éry uměli celkem slušně odvázat.
Do areálu Pevnůstky jsme dorazili zrovna v době, kdy to na pódiu „plně energicky“ rozbalila ostravská legenda Citron. Hodně dobrý koncert. Citroni se již nadobro oklepali z personálních rošád a nyní to pumpují do fans se zápalem hodným rockových matadorů. Jejích playlist obsahoval jednu pecku za druhou. Ať už zazněl Revizor, Zahradní slavnost nebo překrásná balada Vzpomínky. Část koncertního setu Citronu je možno vidět na těchto záběrech.
Po Citronu následovala další pecka. Tentokrát slovenská rocková legenda Tublatanka. A o Tublatance lze, stejně jako o jejím předchůdci, říct jen samou chválu. Ač má Maťo Ďurinda na svých bedrech hodně stovek odehraných koncertů, je až s podivem, jak mu to po těch létech stále zpívá. Chvílemi jsem přemýšlel, jak to ten „chlapec“ dělá, že vůbec nestárne. Padesátiminutový sestřih koncertu Tublatanky lze vidět na těchto záběrech.
Po krátké přestávce, kdy se přestavovalo pódium a kdy šli návštěvnici doplnit v té výhni (na slunci bylo minimálně padesát stupňů) tekutiny, se chystala nastoupit legenda z Britských ostrovů, skupina Uriah Heep. Taky Uriáši si v posledních létech prošli většími personálními změnami, za což mohlo úmrtí baskytaristy Trevora Boldera před 2 roky a taky určité zdravotní problémy bubeníka Lee Kerlslakea. Ale jejích nástupci jsou skvělí muzikanti. Zvláště bubeník Russell Gilbrook (51 let) předvedl mladším kolegům, jak se bubnuje s duší. Jediným původním a zakládajícím členem Uriah Heep je kytarista Mick Box, který čtyři dny před olomouckým koncertem oslavil již své osmašedesáté narozeniny…kdo by to do něj řekl, „teenagera“ jednoho.
Setlist Uriášů byl poskládán jak z osvědčených fláků, tak ze skladeb z aktuálního alba Outsider, které vyšlo v loňském roce. Ze starších hitů zazněly songy jako Lady in Black, Gipsy, Easy Livin´ nebo July Morning. Z novějších pak One Minute, The Law nebo What Kind of God.
Zde je možno shlédnout část koncertu Uriah Heep.
Playlist Uriah Heep:
Speed of Sound (album Outsider) The Hanging Tree (Firefly)
The Law (Outsider)
Sunrise (The Magician´s Birthday)
Stealin´ (Sweet Freedom)
The Magician´s Birthday (The Magician´s Birthday)
What Kind of God (Wake The Sleeper)
One Minute (Outsider)
Can´t Take That Away (Outsider)
July Morning (Look At Yourself)
Lady in Black (Salisbury)
Gypsy (... Very 'Eavy ... Very 'Umble)
Easy Livin´ (Demons and Wizards)
Hlavní hvězdou festivalu Bounty Rock Cafe Open Air 2015 byla bezpochyby nově obnovená česká legenda Stromboli v čele s fenomenálním kytaristou Michalem Pavlíčkem a nestárnoucí Bárou Basikovou. A když se k tomu ještě připočte baskytara Jirky Veselého, bicí Klaudy Krišpína, klávesy Venduly Kašpárkové a druhý hlas Vildy Čoka, tak zde máme superband, který vidět po tolika létech na jednom pódiu byl opravdový hudební orgasmus. V podání Stromboli zazněly takové skvosty jako Sandonoriko, Veliké lalulá, Košilela, Carmen nebo Ó hory, ó hory. Jedinou mokrou kaňkou na vystoupení Stromboli (za což ale Stromboli samo sebou nemohli) byl místy intenzivní déšť, který naštěstí muzikanty ani fanoušky nezastavil.
Díky pořadatelům za tenhle mimořádný hudební zážitek. Pevně věřím, že příští rok se uvidíme znova a znova si vychutnáme nějakou legendu.
