Abbath Doom Occulta – vládce říše Blashyrkh.

38. let se dnes dožívá kytarista a zpěvák kultovní norské blackmetalové smečky Immortal.

Abbath (vlastním jménem Olve Eikemo) pochází z Lysefjordenu, který leží kousek od dvousetpadesátitisícového Bergenu (druhé největší norské město). Později se přestěhoval právě do Bergenu, kde se přidává k tamní undergroundové komunitě.

Jako patnáctiletý vstupuje do deathmetalové esquadry Amputation. Zde se potkává mimo jiné s kytaristou Jørn Inge Tunsbergem, s kterým spojí později své síly v kapele Immortal. V Amputation však Olve vydrží jen pár týdnů. Ještě v témže roce stojí u zrodu další deathmetalové legendy Old Funeral. Skupině, kde krom Olveho (zde si říká On the Egg) hráli i Demonaz (později Immortal) a Varg Vikernes (Asi nejznámější postava norského blackmetalu. „Proslavil“ se hlavně jako vrah kytaristy kultovních Mayhem – Euronymouse a taky jako žhář, který podpaloval křesťanské kostely). Tyto tři osobnosti však hrály v Old Funeral v různém období.

Olve stačil s Old Funeral natočit dvě dema. Sedmiskladbové The Fart That Should Not z roku 1989 a třískladbové Abduction of Limbs (1990), na kterém je i titulní skladba Abduction of Limbs.

V roce 1990 zakládá Olve Eikemo (teď už si nechává říkat Abbath Doom Occulta) společně s Demonaz Doom Occultou (vlastním jménem Harald Nævdal) brutálně laděnou blackmetalovou skupinu Immortal. Jejích démonickým, vysněným bojištěm se stává bájná země Blashyrkh. Inspirací pro jejích hudbu jim byly nehostinné, temné lesy, jimiž je Norsko z většiny pokryté a třeskutá zima, která v Norsku po většinu roku panuje. Skupina se zkompletovala přibráním bubeníka Armageddy, s kterým natočí Immortal debutní eLPíčko Diabolical Fullmoon Mysticism (1992). Na této desce je i skladba The Call Of The Wintermoon, která se stala jakýmsi synonymem pro tzv. holocaust metal, ke kterému se Immortal hlásí. Abbath zde hraje na baskytaru a zpívá.

1. listopadu 1993 vypouštějí Immortal do světa další kultovní vinyl s názvem Pure Holocaust. Na tomto nosiči se nachází mimo jiné skladby jako Pure Holocaust, Unsilent Storms In The North Abyss nebo A Sign For The Norse Hordes To Ride, jejíž brutální tempo rozproudí krev i těm největším hudebním flegmatikům.

Další album s názvem Battles In The North (1995) je dílem Abbatha a Demonaze. Abbath zde kromě baskytary a zpěvu obsluhuje i bicí. Tato deska opět nevybočuje z nastoleného tempa. Skladby jako Battles In The North nebo Grim And Frostbitten Kingdoms nepotřebují delšího komentáře.

Ještě v roce 1995 si Abbath odskočí zabubnovat do blackmetalového projektu Det Hedenske Folk, který krom něj tvoří ještě Tyr, který zde zpívá a hraje na kytaru a baskytaru. V červnu 1995 vydají Det Hedenske Folk demo True Northern, kde je i skladba Northland Rules Supreme. Toto třískladbové demo pak oficiálně vychází jako EP v následujícím roce pod názvem Northland Rules Supreme.

Skupina Immortal však nadále pokračuje ve své zběsilé jízdě. Na post bubeníka usedá Horgh (vlastním jménem Reidar Horghagen), který se proslavil hlavně jako bubeník švédských Hypocrisy. V tomto triu natočí Immortal album Blizzard Beasts (1997). Tato deska obsahuje opět zběsilost zastoupenou skladbami jako Nebular Ravens Winter, Blizzard Beasts nebo Mountains Of Might.

U Demonaze se však začínají projevovat problémy s pravou rukou. Dostává akutní zánět šlach, což není pro kytaristu zanedbatelná nemoc. A tak na jeho post nastupuje Abbath, který se tak stane hlavním skladatelským mozkem Immortal. Demonaz píše texty. A v tomto nepříliš ideálním složení natočí Immortal album At The Heart Of Winter (1999). Deska je koncipována v poněkud pomalejším tempu, zato je více propracovanější. Skupina si tak získala mnoho nových fanoušků. Mělo to však i opačný efekt. Mnoho ortodoxních fans Immortal nepochopili. Při poslechu skladeb jako Withstand the Fall of Time nebo Solarfall je třeba dát za pravdu oběma stranám. Skupina sice trochu zvolnila, ale směr, kterým se nyní ubírala byl poslouchatelný i pro méně extremnější fanoušky.

Do kapely přichází baskytarista Iscariah, který tak plně převzal Abbathovy baskytarové linky. Immortal vydávají další album pod názvem Damned In Black (2000). Zde se prezentují skladbami Wrath From Above nebo Damned In Black. Deska je spíše průměrným počinem v historii Immortal.

Ve stejném obsazení jako na fošně Damned In Black, se představí Immortal na následujícím albu Sons of Northern Darkness (2002). Desku už vydávají pod labelem Metal Blast, což jim otvírá dveře do dalších světových obchodů. Ještě než se ale dostane toto album na pulty prodejen s hudebními nosiči, Iscariah smečku Immortal opouští. Na desce jsou opět v zběsilém tempu tepající skladby jako One By One nebo Sons Of Northern Darkness.

Na post baskytaristy pro turné naskakuje Saroth z norských Vergelmer. Tato sestava je však už jen posledním výkřikem ze země Blashyrkh. V roce 2003 se Immortal odporoučejí do věčných lovišť. Důvodem je únava z neustalého koncertování a taky Abbath a Demonaz zatouží po životní změně.

V roce 2005 se schází Abbath spolu s Armageddou, Ice Dalem (ex-Audrey Horne, Enslaved) a TC Kingem (ex-Andrey Horne, Gorgoroth), aby vytvořili hvězdný projekt pod názvem I. Demonaz píše pro toto seskupení opět texty. I vydají v roce 2006 album Between Two Worlds. Tento band však nezabrousil do blackmetalových vod, jak by si mohl kdekdo myslet, ale jeho hudební styl inklinuje spíše ke klasickému Heavy Metalu s příchutí Lemmyho omáčky. Jasným příkladem budiž otvírák The Storm I Ride. I když nebyli I nikdy oficiálně rozpuštěni, tento hudební projekt je dnes ve fázi hlubokého spánku.

V červnu 2006 však Abbath oznamuje světu, že Immortal plánují návrat na světová pódia. Ten se uskuteční následující rok. A tak se Immortal s novou basovou akvizicí Apollyonem (vlastním jménem Ole Jørgen Moe), který před tím drtil čtyři struny v Bathory Tribute projektu, představí na Tusca Open Air Festivalu nebo ve Wackenu.

To ale není zdaleka vše. V září 2009 představí Immortal světu i zbrusu novou fošnu All Shall Fall. A deska je považována za jednu nejlepších, co kdy Immortal vytvořili. Titulní All Shall Fall navodí opět tu skvělou atmosféru z let devadesátých. A svištící Hordes To War svým nasazením, energií i samotnou strukturou mocně evokuje vyhlazovák Holocaust z majestátního arcidíla Blood Fire Death nezapomenutelných Bathory.

Není co dodat. Abbath a jeho esquadra jsou zpět a v plné síle. Pevně věřím, že jim toto nasazení vydrží ještě řadu let.