Kořeny stranické oligarchie tkví ve volebním systému!

Již brzy se otevřou volební místnosti, abychom si na další čtyři roky vybrali své zástupce, kteří nás budou zastupovat na magistrátech a městských a obecních úřadech.

Obecně si mohou v každé demokratické zemi její občané svobodně vybrat své politické zástupce, čemuž se říká volební právo. Systém, podle kterého se v České republice volí do obecních zastupitelstev je sice svobodný, ale s demokracií má pramálo společného. Je úplně jedno, jaké osobnosti se na kandidátkách objevují, jelikož do zastupitelstva se vždy dostanou jen ti, kteří jsou pečlivě vybraní stranickými partajemi.

Tvrzení rozšířené mezi lidmi tím, že je možné si napříč volebním lístkem vybrat svého vyvoleného zástupce, kterého dobře znám a mám k němu důvěru a tomu dát takzvaný preferenční hlas, je velký mýtus. Hlasy takovým to občanům se totiž automaticky přičtou volební straně, na které jsou uvedeny a teprve až překročí 10% průměru hlasů odevzdané volební straně na jednoho kandidáta, přeskočí svého lídra na kandidátní listině. Toto všechno nahrává tomu, že pouze ve výjimečných případech mají preferenční hlasy nějakou váhu.

Uvedu k tomu malý příklad:

Obec má 15-ti členné zastupitelstvo. Stranu XY vede neoblíbený lídr, který dostal od voličů pouze 10 hlasů. Dalších 12 kandidátů získalo po 120 hlasech, 2 kandidáti pak každý 110 hlasů. Strana dostala tedy celkem 1.670 hlasů a získala 1 mandát.

Kdo bude nakonec zastupitelem?

Mandáty se rozdělují podle pořadí na kandidátní listině. Lídra může přeskočit jen ten kandidát, který by získal alespoň o 10% hlasů více, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta. Průměr na jednoho kandidáta je 111,33 hlasů a nutný počet hlasů pro přeskočení je tedy o 10 procent více, což v tomto případě dělá 122,46 hlasů. Takový výsledek nemá nikdo, i když většina kandidátů získala dokonce 120 hlasů. Zastupitelem této strany se stává její lídr a to i přes to, že získal pouze 10 hlasů.

Tak takový je volební systém do obecních zastupitelstev v naší zemi. Ještě pořád si myslíte, že žijeme v demokratickém státě. Takový to systém, ve kterém je sice možné si za velmi obtížných podmínek svého zastupitele vybrat, je udělaný na míru stranické oligarchii a když se někdo náhodou ozve, zavřou se mu ústa tím, že má možnost křížkovat preferenční hlasy. Takže je to přesně podle lidového rčení „vlk se nažral, ale koza zůstala celá“.

Ať žije demokracie, ale jedině ta spravedlivá – přímá!