Zájem o metylalkohol, a co Benešovy dekrety?

Jsme hříčkou Evropského parlamentu? Maďaři si myslí, že jsme zapomněli jejich státní kolaboraci s nacisty. Nelíbí se jim, že majetky kolaborantů museli nechat na Slovensku, které sice také bojovalo po boku nacistů ve světové válce, ale protože se stalo po válce součástí Československa, je chráněno Benešovými dekrety.  

Zrušit Benešovy dekrety? Samozřejmě, proč ne, když popřeme, že Maďaři a Slováci táhli za války s Němci a byl zde Protektorát? Že nám Sudeťáci ukradli majetky v pohraničí, bylo to vůbec?  Nic se nestalo!?! Jsem však přesvědčen, že bylo Benešovou chybou, když vzal po válce Slováky pod křídla republiky, jako by se za války nic nestalo. Slováci si vlastně stále přáli mít svůj „štát“, což se jim ostatně zdařilo. V dekretech jde „jen“ o majetky Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organizací a ústavů.

Asi zakuklení neonacisté hodlají ovládnout Evropu, a Benešovy dekrety je přímo iritují. Obdivuji jejich drzost, i když vím, že jde jen o škádlení diplomatů. On nikdo z nich vlastně neví, co v dekretech je. Je jich totiž víc, než se dá podchytit. Faktem je, že zástupci protihitlerovské koalice s Benešem tehdy souhlasili, nebyl-li to původně jejich podnět stejně jako s odsunem Němců a Maďarů, kteří na našem území během války páchali (mírně řečeno) neplechy. Maďaři i Němci byli tehdy vlastně rádi, že nedopadli ještě hůř. To, že nebyli všichni potrestáni, je jistě neopravňuje vyskakovat si a ohánět lidskými právy.

To u nás spíše zvítězí církevní restituce, než prolomení Benešových dekretů. Bude nám EU diktovat jako kdysi Brežněv? Ať milí europoslanci nechají své máslo na svých hlavách, nám dnes stačí methanol. Kdo ví, odkud k nám přišel, nemá nožičky, tak kdo mu k nám pomohl, aby se zbavil konkurenčních produktů z našich luhů a hájů? A to mě kdysi nazvali Eurohujerem. Jó, optimistou je jen člověk méně informovaný, takže se sice nestanu Euroskeptikem, ale přesto si je dovolím poslat do (jenže to nemohu napsat na plno) nikam.

Milá Evropo, byli jsme rádi v roce 1989, že se vracíme. Jenže Ty nás vracíš do jiného totalitarismu, což se mi nelíbí.

 Proto Tě nelíbám, ale Ty mě můžeš.