Romové, nepřizpůsobiví????

Vážený čtenář snad promine, že opakuji známé věci, ale mě tento případ tak dožral, že to prostě napsat musím. Ono je to již „do nebe volající“. Stále si myslíme, že již nemohou ničím překvapit, ale jak je vidět, mohou. Kdo vymyslel, že se jim bude říkat nepřizpůsobiví?

Jsou přizpůsobiví až moc. Přizpůsobí se vždy tam, kde se dají očekávat nějaké peníze. Rodinu ctí jen do výše sociálních dávek. Nemocného člena rodiny se s klidem zřeknou, což se stalo v Albrechticích v Jizerských horách. Dát nemocného člena rodiny na starost obci, protože nebyli schopni se o něho sami postarat? Nikoliv, nebyli ochotni, a proto se nemocné ženy zřekli.

Tak se starala místostarostka. Je to přece povinnost obce, tak proč z toho dělat „záležitost“. Nikoho nezajímalo, co to vlastně obnáší. Místostarostka se ženě opravdu věnovala, takže kromě léků a jídla jí vyřizovala agendu na úřadech a vyřídila i důchod. To byl onen „kámen úrazu“. Byl totiž vyřízen se zpětnou platností, takže nemocné, leč nesvéprávné ženě, přišlo 60 tisíc korun. Peníze přišly samozřejmě tomu, kdo byl opatrovníkem nesvéprávné ženy, tedy obci.

A naši „milí přizpůsobiví“ zavětřili, jak jsou od přírody vybaveni, a že prý onen důchod patří rodině. A hlásili se o peníze dost důrazně, až musela zasahovat policie. A to si v Albrechticích mysleli, že mají od šarvátek s Romy pokoj, vždyť Jizerské hory jsou tak klidné. Omyl, kde žije třeba jen jedna rodina Romů, mohou za ní přijet další na pomoc, což se zde stalo, protože Rom všude bratra má. Když je tu najednou celých 60 tisíc...

U cikánů, pardon, Romů je přece rodina přede vším. Vždyť již malé děti živí své rodiče rodinnými přídavky. A čím je dětí víc, tím jsou samozřejmě přídavky větší. Kdo ovšem zestárne a onemocní, třeba jako žena z Albrechtic, stává se přítěží, takže ať se obec (nebo stát) postará!Kdysi někdo argumentoval tím, jak jsou Romové pro rodinu, že nedávají staré členy rodiny do domova důchodců (nyní seniorů). Albrechtičtí Romové to příkladně předvedli. Rodina se zříká jen těch nemocných, na které by v domovech museli třeba doplácet. Totéž v nemocnici. Takže dokud starým chodí důchod či jiné dávky, zůstává ve „starající se“ rodině.

Narychlo svolané obecní zastupitelstvo se kromě řešení bezpečnostních otázek rozhodlo, že nemocnou nesvéprávnou vrátí do péče rodiny. Na jak dlouho jí vydrží oněch 60 tisícovek, zůstává otázkou. Ostatně bude jí, resp. jim, dále pravidelně chodit přiznaný důchod.

A paní místostarostko, pamatujte, že každý dobrý skutek musí být potrestán!