Poznámka k blogu z 2. března o pozvánce na 15. března na náměstí

Mýlil jsem se, když jsem od akce „odrazoval“ a bagatelizoval ji. Poslední události ukazují, že by to mohla být cesta ke změně. Jen bych vyměnil transparenty za cepy a sudlice...  

Názor jsem změnil, když jsem začal více sledovat, kdo, kdy, jak a proč nám lže. Okrádá nás o lidskou důstojnost. Asi nevyčíslím, kdo všechno nepatří do vyšších pater politiky. Ani nestačí napsat everybody, abych byl IN. Nenašel jsem v žádném patře čistého. Čistí jsou jen ti, kterým se stále daří švindlovat a nebyli „chyceni“. Ať jsou to třeba dražby, výběrová řízení na lukrativní zakázky, přihrávání zakázek, předražených zakázek, systémem jánabráchysmu.

Vyšetřovatelé nic nevyšetří, protože úmysl krást nebyl prokázán, soudce soudí podle nálady, policajti když náhodou nekradou, tak jen zneužívají svou moc, mohou přepadávat lidi bez důvodu, a bez dovolání se spravedlnosti. Zákonodárci nebyli schopni za celou dobu, co se kradené zboží a materiál vykupuje ve sběrnách, tomuto učinit přítrž! A ještě k tomu je možné sebrat auto majiteli, který ho jako čisté koupil v bazaru a řádně na policii zaregistroval, když  se náhodou ukáže, že bylo vlastně ukradeno. Odpovědnost nenese prodávající ani bazar, těm zbudou peníze a kupujícímu slzy pro pláč. A takových příkladů je mnoho. Kolik nešťastníků muselo, díky „chybám“ úředníků, kupovat svůj byt dvakrát.

Všichni šizuňkové nenesou žádnou odpovědnost. Malé obce sice vyhodí zlodějského starostu, ale dluhy po něm zůstávají. Kde to jsme? V Kocourkově. Nám nestačí, že nám pan prezident ušil ve světě z ostudy kabát, my si svou ostudu užíváme kupováním levných (s odpuštěním) sraček, které si u nás „odkládají“ zahraniční firmy.

Za povšimnutí stojí, že se korupční aféry začínají vyšetřovat, až když není viník ve funkci nebo je to tak zamotané, že nikdo za nic nemůže, jako třeba věci z let 2009 v Praze.

Kocourkov? Ne, Absurdistán. Z dějepisu se mi líbila stať o První pražské defenestraci z roku 1618.