Nejsem politolog a ani ekonom. Jsem jen dědek s osmi křížky na bedrech, který jen kouká, co se kolem něho děje. Občas si dovolím projevit svůj názor v komentářích na fb a v blogu či na webu.
Tak mě napadlo, že se zastanu prezidenta po jeho inauguračním projevu.
Byl to vůbec projev státníka? Myslím, že si neuvědomil, kde vlastně je a hlavně, ke komu hovoří. My, kteří skoro zlomyslně čekáme na jeho škobrtnutí, jsme tentokrát neměli důvod. Přišel podepírán manželkou, neviděli jsme jeho vystupování z auta a ani celý přechod do katedrály. Česká televize, kterou zneuctívá, kde může, nám neposkytla záběry, z nichž by čpěla jeho nemohoucnost, jako to bylo nečekaně při návštěvě televizního štábu, když šel volit a skočila před něj jakási děva. Ani jsme pořádně neviděli, že během přísahy nemá ruku na Ústavě České republiky. Mnozí příznivci jistě čekali nějaký zásadní projev, což se nestalo. Každý v projevu asi sledoval něco jiného, takže mnohým unikla neznalost historie na Slovensku ve spojení s Kotlebou, nikomu nevadilo házení "statistických čísel" vycucaných z prstu. Bez povšimnutí prošlo, že v zájmu odvrácení ještě větší ostudy, pozval narychlo šéf Sněmovny ty, které Zemanova mstivost nedovolila na inauguraci pozvat. Již ale nešlo pominout familiérní zahájení projevu s ostentativním nepřivítáním předsedy Ústavního soudu, který se docela nedávno vyjádřil k prezidentově chování. Já Zemanovi vše nevyčítám, je to již starý člověk, který občas nechápe, že úřad prezidenta vyžaduje určitou důstojnost. Je hezké, jak si s námi hraje a jsem rád, že nesmí sám stisknout "červené tlačítko", svěřilo-li by mu ho velení NATO. Vzpomínám, že jistě z úcty k zástupcům členských států NATO, zůstává raději v ústraní a ani se s nimi nefotí.
Má však ve svém úřadě některá nezapomenutelná prvenství. Za jeho první živé vystoupení v Hovorech z Lán mohl dostat Radiožurnál pokutu od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za vulgarity ve vysílání. Ani nevím, jak to tenkrát dopadlo, jen vím, že to byly první a poslední živé hovory. Třeba to byl důvod, jak kulantně zrušit, jak sám říká, idiotské zvyky minulých prezidentů. Mám na mysli Novoroční projev, který by mu asi "nesedl", což samozřejmě chápu. Vždyť hovoří vždy spatra, nepotřebuje papír, ale co říkat v novoročním projevu, od kterého prostý lid očekává určitý náznak vize budoucnosti?
Další prvenství má za nejsilnější a rozsáhlou ochranku, jako první zavedl bezpečností rámy ve vstupu na Hrad, má kancléře, který ustál neudělení bezpečnostní prověrky po celých pět let. Proto svému kancléři dovolil, ne-li doporučil, uspořádat v areálu Hradu rodinnou oslavu. Také jako první po sametce opět zavedl na Hradě ruského poradce. Asi proto si ve svých projevech "upravil" zahraniční politiku ve vztahu k Rusku nebo Číně v přímém rozporu s vládní zahraniční politikou.
Jistě tím nemyslel nic špatného, jen chtěl Kremlu nebo Pekingu udělat radost. Světoví politici to naštěstí neberou vážně, jen my se za to stydíme. Tedy ne všichni, nechci hovořit jménem všeho lidu, ale jen jménem těch, kteří ho mají stejně "rádi" jako já.
Také amerického prezidenta nemám moc v lásce, protože našeho prezidenta nepozval ani na kafe, což se Zemanovi podržtaškové snažili okecávat, jak jen to šlo. Bylo mi ho moc líto. Vůbec se mi nelíbí Zemanovy metody při vyrovnávání se s jinými názory. Tak třeba, když měl od Čínské ambasády výslovně zakázaný jakýkoliv kontakt s Dalajlámou, který nemohl splnit, protože Dalajlámu přijal ministr kultury, kterého však potrestal tím, že kromě pomluv, neudělil připravené státní vyznamenání jeho příbuznému, který přežil holocaust. Za to však dovolil Čínským agentům napadat "nevítající" občany při příjezdu Čínského nástupce Mao Ce-tunga.
Omlouvám jeho věk i to, že si může s Ústavou České republiky vytapetovat pokojíček na Vysočině, což dokazoval celé první funkční období a jistě si to bude i nadále s gustem užívat. Svou neúctu k pravidlům prokázal okamžitě po uvedení do úřadu. Nejprve jmenoval Klausovou velvyslankyní na Slovensku za veřejnou podporu při první volbě prezidenta pomluvami protikandidáta. Zde mohu jen připomenout, že pominul odsouhlasené diplomatické kandidáty Sněmovnou a dosadil místo nich své kamarády. Stejně tak pověřil svého přítele, na rozdíl od ústavní zvyklosti, sestavením nové vlády po pádu Nečase, i když byl navržen jiný kandidát se "stojedničkovou" důvěrou Sněmovny. Nový premiér pak vládl bez důvěry až do voleb, což se již stává pravidlem.
Každý musí uznat, že mandát daný mu dvěma milióny a sedmi sty tisíci občanů, ho opravňuje k úplné přestavbě celého aparátu prezidentského úřadu. Sám se ujišťuje, že je zvolen veškerým lidem. Já chápu, že ve své mysli tomu opravdu věří a nebere v úvahu, že oprávněných voličů, kdyby všichni šli volit, je víc jak osm miliónů.
Je obdivuhodné jak se po první neúspěšné volbě Parlamentem dokázal vypracovat k vítězství ve volbě přímé. Myslím, že on sám vymyslel označení pro jeden druh pomocníků komukoliv jako užitečné idioty. Jistě jich cestou k prezidentskému úřadu využil hodně. My obyčejní o tom nemáme ani ponětí, pokud se některý z odložených neobjeví v médiích. O své věrné se však umí dobře postarat a hájit je i na úkor své pověsti. Také umí veřejně odměnit podporovatele a dokonce jim uspořádá děkovný koncert. Jen se podivuji nad tím, že je to jen pro tisíc věrných, když mu fandí mnohem víc občanů. Ty však potřeboval jen při volbě, takže jsou zřejmě v kategorii užitečných idiotů. Přes pokročilý věk u něho obdivuji paměť. Je ale trochu selektivní, protože si velmi dobře pamatuje ty, kteří ještě ve volbě prezidenta Parlamentem dali přednost Klausovi a velmi jsem jej litoval, když narychlo a zadem tehdy opouštěl Vladislavský sál. A že to všem "spočítal" se mu zdařilo.
Slovo dělá muže. Ale co dělá ze lháře, který se ani po rozsudku soudu neomluví za vymyšlené hanlivé tvrzení o váženém novináři? Ostatně na novináře má spadeno trvale. Již od aféry Bamberk nemůže novinářům přijít na jméno. Také se bude jistě zlobit za zveřejnění článku v Právu z 31. srpna 2002, ale s tím nic nenadělám.
Je opravdu stár a nepamatuje si sliby, kterými měl jednotlivé aféry vysvětlit. Ovšem na ty "zatracený" novináře není sám. Pomáhá mu poločech Tomio a Slovák Andrej. I jim vadí všímavost novinářů. Prostý občan to sice probere v hospodě se závěrem, že stejně "kradů všici", ale jejich borec na ně vyzraje. Dokonce jsem slyšel ono Jakešovo "komu to pomáhá a k čemu vlastně je zveřejnění" čehokoliv.
Ostatně i zde funguje vědomí starých totalitních praktik: "O čem se nepíše nebo nevysílá, to prostě neexistuje!"
Za největší drzost však považuji, že se novináři (ti nepřátelští) sníží k tomu, aby odvysílali celé výroky politiků a chtějí na nich, aby se k nim, tedy k těm výrokům, vyjádřili. Zde chápu prezidenta, že se takovými "prkotinami" nehodlá zabývat. To Tomio alespoň řekne, že si to prolhaní novináři vymysleli, nebo že měl v té době horečku.
Na konec chci jen vyslovit prognózu: "Bude to horké a nejen léto, ale celých pět let. Bůh nás opatruj!"
