Milý státe,

dnes jsem se opět dočetl, že jsem dlužníkem. Netuším, jak bych svůj dluh smazal, protože je větší, než beru za dva roky důchodu. Pravda, jsou tací, u nichž je oněch 280 tisíc (což je dluh na hlavu každého včetně nemluvňat) necelý měsíční plat.

Nebudu se dušovat, že nikomu nic nedlužím, ale zavazuji se, že budu kupovat vše, co má vyšší DPH, budu čerpat pohonné hmoty jen u nejdražších čerpadel. Za sběr druhotných surovin si nenechám  peníze, ale donesu je rovnou na finanční úřad.

Kdybys nás důchodce na dva roky vystěhoval do Afriky, mohl by se náš důchod použít na zamáznutí části dluhu. Asi Tě bude zajímat, jak se tam uživíme. No, asi by to chtělo malé školení od těch poslanců, kteří byli zkoumat v jižní Americe život tamních indiánů (nebo kdo tam žije). Také člověk, který celý život nepotřeboval jíst by mohl svými zkušenostmi přispět.

Již senioři a invalidové nebudou jezdit za nízké jízdné kamkoliv, ale pokusím se je přesvědčit, že pěší chůze také slouží k upevnění zdraví. Třeba se budou vymlouvat, že je to někdy daleko, ale proto si budou muset přivstat, aby to stihli.

Už mě nic úsporného nenapadá…

Ale přece: Od nemluvňat se nebudou plenky vyhazovat, ale jejich obsah střádat, a až to bude veliká Hromada, tak Ti to, milý státe, hodíme na hlavu.

P.S. Doporučuji: http://www.snadnapujcka.cz/