Jakého chci prezidenta?

Nezáleží na mně, protože každý z nás má jinou představu. Já sám nejsem náročný, ale nechci za prezidenta někoho, kdo by se choval jako štamgast hospody IV. cenové skupiny.

Nesmí být, alespoň podle mého, hulvát, arogantní, přehlížející ty "malé", kteří jsou prostými občany této země. Nechci se za něho stydět. Očekávám distinguovaného, vzdělaného a čestného člověka.

Mé první setkání s prezidentem si "pamatuji" jen proto, že mi bylo stále připomínáno. Jako dítě, necelých pět let stár, jsem byl s rodiči v Paďousích, resp. v Sezimově Ústí ve vile prezidenta Beneše. Paní Hana totiž kamarádila s tatínkovo tetičkou, a tak jsme se tam octli i my. Jinak jsem rodinné vycházky nemiloval, ale toto bylo výjimečné. Benešovi byli před válkou docela "normálními" občany. Tu si uvědomuji, že vážnost prezidenta není v bezpečnostních rámech či velkolepých slibech, ale v tom, kdo skutečně je. Benešovi se dalo vyčíst mnohé, ale nikde nebyl ani náznak, že by se občan za něho styděl.

Nemyslím, že by se do dnešního světa Beneš, jako skutečný demokrat, hodil. Jeho přesvědčení bylo také jeho slabinou, proto vím, že by dnes neobstál.

"Nový prezident, kterého si zvolíme by měl být také demokrat (to vypadá jako klišé), ale rozhodnější. Hlavně ve věcech zahraniční politiky státu a měl by být s vládou na jedné "vlně". Dnes se mi to píše špatně, protože současná vláda zatím nemá v mnohých věcech jasno, kromě výběru daní, což je trochu málo. Řeknu to asi takto. Nový prezident by měl držet politickou linii ve smyslu toho, zač jsme bojovali, tedy v náležení k Evropě a plnění závazků v organizacích EU a NATO.

Nemám rád odkazovat se na vzory. Neměli jsme mnoho těch, kteří by mohli sloužit jako vzor českému prezidentovi.

Nový prezident by nemusel odpovídat nějakému vzoru. Jde o to, abych se za něho nemusel stydět. Rovný, pravdomluvný a charakterní, což mohou splnit jen ti, které nedohoní jejich minulost s "kostlivci ve skříni".

Proto se zajímejme o jejich životopisy a konfrontujme je se současnými sliby a prohlášeními. Nejde o výběrové řízení, ale o důvěru v člověka, kterému dáváme hlas ve volbě hlavy státu. Kalkulování s předvolebními průzkumy nepovažuji za dobré. Nikdo se neptal osmi miliónů potencionálních voličů. Posledně byl prezident zvolen dvěma celými a třemi čtvrtinami miliónu hlasů, což ukázalo, že mnozí z nepochopitelných důvodů nešli volit. A prezident se cítí zvolen celým národem, i když jím v podstatě pohrdá.

Nově zvolený prezident by neměl mít přímé vazby na miliardáře, kteří obchodují převážně s Čínou a Ruskem. Počítám, že bude nezávislý, svůj tým, resp. úřad prezidenta sestaví tak, že nikdo nebude mít problémy s bezpečnostní prověrkou. Poradce nebude mít, jako kdysi, ze SSSR, ale odborníky ve věcech správy státu. Na to máme dost našich vzdělaných lidí. Ostatně on bude tím, kdo si o svému sboru rozhodne, vždyť bude mít naši důvěru.
Po volbách (doufám) budeme moci odstranit z aut nálepky "STYDÍM SE ZA SVÉHO PREZIDENTA" a nebudou ani chodit agenti, kteří budou vyžadovat odstranění vlajky Tibetu při návštěvě Dalajlámy. Dokonce nebude, na rozdíl od zahraniční politiky státu, hlásat, že existuje jen jedna Čína a že Krym patří Putinovi, o Ukrajině nemluvě. Nebude se vůbec jako patolízal chovat k velvyslancům Číny a Ruska.

Také věřím, že prezidentská standarta bude skutečně pravdivá. Prezident se nebude domáhat důstojnosti mocí a ani vymyšleným pozváním do Bílého domu. A pevně věřím, že se nebude potácet nad Korunovačními klenoty při slavnostním otevření Korunní komory chrámu sv. Víta.

Nebudu uvádět vše, co je důvodem mé neúcty k současnému prezidentovi. Je toho dost a třeba ani on sám netuší, co se jeho jménem děje, jen doufám, že to jednou pro vždy skončí.

To ale musíme jít všichni volit!

8. 1. 2018 IR

www.rottpanorama.cz