Doplněk k předešlému blogu,

v němž doporučuji Babiše jako odborníka na bohatnutí eurozóně. Při zběžném pročítání hodnocení kvalit mnou doporučených odborníků na řešení problémů eurozóny jsem narazil na, pro mě, dosud neznámé skutečnosti ze života pana Babiše. Asi to byla ode mě chyba, protože Babiš by je mohl ještě „odkupovat“ stejnou metodou, jak bohatl zde.

A není divu, když má někdo mnoho známých, díky nimž má „informace“ o výskytu pěkných penízků. Je to stará metoda, kdy si jedni a jejich kumpáni navzájem pomáhali. To jedni položí firmu i s bankou, pak ji náš milý koupí za pár šupů, což mu opět „zajistí“ soukmenovci, a šmytec. Mně se stejně zdál jeho raketový vzestup poněkud zvláštní. A ono to není nic nového.

Vysvětlení je v „Ústavu paměti národa“ v Bratislavě, kde dodnes leží Babišův svazek pod krycím jménem Bureš. Spolupracoval jako „Důvěrník“, z čehož je jasné, že nemůže říkat, že o své spolupráci s StB nevěděl. Je lhostejné, jestli to podléhá lustračnímu zákonu nebo ne.

Prý by si mohl vybavit posezení v centru Bratislavy ve vinárně U Obuvníka, kde se dvěma důstojníky StB v podvečer podepsal vázací akt, tedy závazek ke spolupráci. I když se může nyní cítit jako ocejchovaný, přece styky a informace o mnoha důležitých lidech ho vynesly mezi horních deset tisíc. Ani jich deset tisíc není, staří soudruzi, bez ohledu na zásluhy umírali stejně jako ti nejchudší. Mají ale potomky a Babiš o nich VÍ! Možná, že tento fakt ho brzdil ve vstupu do politiky až do současnosti, kde již nikomu na ničem nezáleží, nebo mají starosti s vlastními aférami.

Babiš „odklání“ pozornost od své osoby velmi kulantně. Napadá, resp. kritizuje politiky, kteří jsou vlastně již mimo (Topolánek, Dalík, Řebíček či Bém), a jako kozel zahradníkem založil protikorupční iniciativu ANO2011, kterou by rád pronikl do parlamentu. Naštěstí sociologický průzkum ukazuje, že zas tak blbí nejsme, protože většina tázaných mu nevěří. Miliardář si může koupit, cokoliv si zamane, a nikoho nyní asi korumpovat nepotřebuje, leč s důvěrou lidí nic neudělá.

To pan ministr Besser je jinší číman. „Malá garsonka“ na Floridě, kterou koupila společnost Comoros Group, jistě nestojí ani za zmínku. Proto Besser neuvedl, že je spoluvlastníkem této společnosti s podnikatelem Pavlem Hráchem, který je jako na potvoru odsouzený právě pro korupci. To, že je ministr „kultury“ asi nic neznamená, protože dnes patří k bontonu české galerky, že alespoň jeden ze společníků je jednou nohou v base, a již známá metoda zatloukání, slaví u nás také úspěch. Jak to vypadá „topka“ má ve svém kožichu pěknou veš, nebo jen náhodou vyplul právě Besser? Kdyby tato vláda a tato koaliční strana (TOP 09 a Starostové) za něco stály, pak by s takovými členy musely vyběhnout. To, že ze společnosti, které koupila byteček na Floridě za pouhých 4,5 miliónku, nic neměl, ať pan ministr vykládá holubům. Je to asi tak: Bídák nebo hrdina, však jsou jedna rodina.

Jsou jistě chytří a vědí, koho lze koupit a také, že na boj proti korupci lidé slyší. Je to bohulibá činnost a snadno se za ní dostávají až do Parlamentu, kde si díky imunitě klidně a beze studu korupčí dál. Besser má dokonce tolik drzosti tvrdit, že když mu dokáží „střet zájmů“ a asi kamarádění se s odsouzeným za korupci, potažmo společníkem, že rezignuje. Kdyby vláda skutečně chtěla bojovat (a ne jen pindat) s korupcí, pak by Besser letěl, že by si kabát musel oblékat cestou ze schodů.

Tak mám takový dojem, že už nám ani volby nepomůžou!!!!!