Jo...ten koncert mám v hlavě a opravdu bavil byla to smršť, co rozhýbala Lucernu a dýchala z toho milá atmosféra velkého světa...v tom, že ti, co tam přišli, přišli ve stylu, kdy si to spolu všichni viditelně užívají jako na nejosobnějsim mejdanu

Sice jsem vyrůstal na jiné muzice, ale nasazení pana Sedláčka během vystoupení musí chytit za srdce snad každýho, kdo má jakoukoli hudbu rád...

Ano, jeden z králů. Jedním, z dnes spíše pozapomenutých, byl asi i Miki Volek. A i přes stupiditu režimu se rock i beat ,,žil"

Jo, jo, čas běží. A já se musím holit, moje skutečně milá Paula, po zlomeninách (zkolabovala na koncertu) a jehla přeskakovala u Hippy hippy shake - Já byl úplně omámen, co to je ? ...

slavnější asi ne, ale přesto vynikající

Díky za tenhle blog, pane Rösslere.

Pavla Sedláčka mám ráda, a nejen pro jeho zpěv.

První setkání bylo v mládí s ním díky dvěma písničkám: Život je pes a Hey Paula. A ta druhá jmenovaná se mi líbila v jeho (jejich) podání víc než originál.

Zajímavé vzpomínání, díky.