Když už se omlouvám za jiného, tak jenom v případě, že lze předpokládat, že k tomu člověku mám nějakou vazbu: "Omlouvám se ti za svého otce", "Jako Kladeňák se vám, milý brněnský příteli, omlouvám za to, že vám auto ukradli zrovna na Kladně". "Milý skotský příteli, jako Čech se ti omlouvám za tu nafilmovanou penaltu, kterou se Češi dostali na mistrovství Evropy v kopané míto Skotska" apod.

Ale omlouvat se za někoho, s kým naprosto žádnou vazbu nemám, to je hloupost. Slouží to pouze ke teatrálnímu zviditelnění se příslušné osoby.

Může a nemusí. V tomto případě to chápu jako druhou variantu.

Já si myslím, že jsem v životě neublížil mnoha lidem. Myslím, že jednou před Nejvyššího předstoupím poměrně čistý. Přesto však jsem jistému panu Liboru Pavílkovi ublížil. Už jsem se mu s odstupem dvaceti let omluvil a pan Pavílek mou omluvu přijal. Ale kdybych to neudělal, považoval byste za logické, abyste se mu za pana Beneše, tedy za mne, omlouval Vy?