Má původní představa byla, že budu sledovat třináctidílný pořad ČT 2 Na houby. Houbaři dají za pravdu mému úmyslu: Kriticky. Velmi kriticky. S přibývajícími pokračováními jsem byl nucen se zamyslet a s hodnocením počkat až na úpln
Začněme tím, že les, v němž se aktéři pohybují, je kulisa, dokonce nevhodně zvolená kulisa, protože předváděné houby v něm prostě nerostou. Nerostou tam proto, že to ani v nejmenším není houbový les. Pokračujme tím, že všechny předvedené houby jsou pravděpodobně atrapy, nastrčené tak, aby se zdálo, že tam byly nalezeny a posbírány.
Především však mne zastavila úvaha, pro koho vlastně byl ten pořad natočen. Pokud byl určen začínajícímu houbaři, asi měl především ukázat typy lesa a k nim houby, které v daných typech mohou růst. Pak měl ukázat nejčastěji sbírané jedlé houby a ukázat jejich charakteristické znaky – pozor – ve všech jejich růstových fázích. Vzápětí ovšem měly následovat podobné a zaměnitelné houby nejedlé a jedovaté opět s jejich charakteristickými znaky.
Já osobně pokládám za pokročilého houbaře takového, který zná aspoň dvacet jedlých druhů hub a aspoň deset druhů hub nejedlých a jedovatých. I tomu by se ovšem hodil popis václavky obecné a václavky smrkové spolu s opeňkou měnlivou na jedné straně a čepičatkou jehličnanovou na straně druhé. To proto, že všechny jmenované mají takřka shodné stanovištní nároky, a vůbec bych se nedivil, kdyby se ukázalo, že některé otravy muchomůrkou zelenou má na svědomí právě čepičatka.
Takže pátrejme, pro koho vlastně byl pořad natočen: Vzhledem k tomu, jaký čas byl věnován lysohlávce, asi by mezi konzumenty tohoto pořadu měli být zařazeni konzumenti pervitinu, marihuany, extaze.
Mimořádně byl pro houbaře poučný i pořad, věnovaný průmyslovému pěstování hub. Že by to byl návod, jak si založit fabriku na žampiony či na hlívu? Smutné na tom je, že celá řada hub se dá opravdu „amatérsky“ pěstovat, těmto znovu v uvozovkách „amatérům“ tento pořad naprosto nic neřekl. Že by byl věnován panu Babišovi a jeho Agrofertu? Pak však mají autoři pořadu smůlu. Protože jestli má pan Babiš zájem o pěstování hub, jistě již někde fabriku na houby má.
Když uvážím, jak se nechal hned v prvním dílu zesměšnit jeden z našich současných nejlepších mykologů – brněnský doktor Antonín, je mi doslova záhadou, jakým vydíráním autoři donutili ke spolupráci i další mykology.
Když uvážím, že v těch třinácti dílech nemohli nalézt poučení ani houbařští začátečníci, ani houbaři pokročilí, dokonce ani mykologové, docházím k názory, že byly určeny našim kuchařinkám, ovšem takovým, které v životě neviděly houbu ani na trhu, protože ty blivajzy, jejichž vaření aktéři předváděli, bych nevzal do huby.
Antonín Robin
