- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Je za tím cítit rukopis neziskovek a jejich nového přílivu peněz. Vážit si lze jen stále konstantního a konstruktivního postoje klíčových ministerstev a hlavně toho, že se nás migrační krize na rozdíl od Německa, Rakouska, Řecka, Itálie, Belgie a Francie zatím nedotkla.
Tento týden vyšel ve Zdravotnických novinách článek s názvem „Jak české zdravotnictví zvládá migraci a kdo z ní těží?“
Text je silně ovlivněn novou kampaní Konsorcia neziskových organizací pracujících s migranty v ČR, o které jsem dostatečně psal v minulém blogu a více již netřeba.
Co mne však velmi mrzí je, že i Zdravotnické noviny opakují nepravdu o existenci výluk v tomto pojištění, přitom tato informace není od 1. ledna pravdivá. Žádné výluky v pojištění cizinců (kromě preexistence) tam nejsou. Na trhu jsou navíc i nabídky produktů bez preexistence a dokonce i s nadstandardem, což si legálně nemůže koupit ani český občan.
V článku se hovoří o Analýze komerčního zdravotního pojištění a já jen dodávám, že je to analýza vypracovaná na zadání neziskových organizací. V minulosti jsem viděl předcházející analýzy, jsou v podstatě totožné a mají společného jmenovatele – neznalost rezervotvorného pojištění a neznalost segmentu pojišťovnictví.
Nejvíce mne však zaujala zmínka v kapitole „Kvadratura kruhu“ od ředitele Kanceláře zdravotního pojištění Ladislava Švece: „Je opravdu možné věřit tomu, že na zajištění stejného rozsahu služeb pro stejně definovaný okruh osob by veřejné zdravotní pojištění významně prodělávalo a ohrožovalo tím solidární systém, když ze stejného plnění dokáže komerční zdravotní pojištění cizinců i přes náklady na vytvoření a udržování paralelního systému smluv s poskytovateli generovat zisk? Není to nějaká kvadratura kruhu?" táže se ředitel Švec.
Není to žádná kvadratura kruhu a stačí jen naslouchat ministerstvu financí. Vždyť přeci skupiny, které si nyní platí komerční zdravotní pojištění samy za sebe (děti, ženy na mateřské, starší cizinci) by přechodem do veřejného zdravotního pojištění spadly do kategorie tzv. státních pojištěnců a musel by za ně platit stát. Co je na tom proboha pro stát výhodné ? Navíc tyto skupiny mají ve veřejném zdravotním pojištění škodní průběh nad 300 %, takže by navíc zasekly pěknou sekeru i zdravotním pojišťovnám.
Ministr vnitra řekl, že bychom neměli hrát azylovou ruletu. Já doplňuji, že bychom neměli hrát ani sociální a zdravotní ruletu. Važme si toho, že se nás migrační krize zatím přímo nedotkla a nevytvářejme pro její vznik v Česku podhoubí. Žádné nařízení, žádný zákon, žádný předpis, prostě nic nás nenutí brát žádné další migranty do veřejného zdravotního pojištění.
Analýzy a různé snahy neziskovek v minulosti v oblasti veřejného zdravotního pojištění byly vždy totálně mimo mísu, ale nyní ve světle toho, co se kolem nás děje, mi to přijde opravdu jako absurdní a vrcholně nevkusné.
Na otázku položenou ve Zdravotnických novinách „Jak české zdravotnictví zvládá migraci a kdo z ní těží?“ lze odpovědět – zatím dobře, protože se nás ještě moc nedotýká. A kdo z ní těží? Zatím rozhodně neziskovky. Jako příklad nakonec uvádím inzerát, který normálně na webu kdysi dávno uveřejnilo výše zmíněné Konsorcium. Zajímavá jsou zejména spojení „dobré finanční ohodnocení“ a „advocacy a lobbing ve prospěch imigrantů v ČR“. Dále již netřeba komentovat.
Další články autora |
Kosmetiku Mádara určitě od nás už znáte – potkat jste je mohli veletrhu FOR KIDS v Praze nebo také v nedávném v uživatelském testování, kde jsme...