Snahu o vylepšení podmínek zdravotního pojištění cizinců nabourává manipulativnost některých neziskovek. V posledním kole jednání se ale zástupci lidskoprávního sektoru projevili věcně.
Konec roku byl ve znamení meziresortního vypořádání připomínek k zákonu o pobytu cizinců, v němž se ministerstva financí, zdravotnictví a vnitra snažila v souladu s usnesením vlády vypořádat s problematikou lepší specifikace parametrů zdravotního pojištění cizinců nezahrnutých do systému veřejného zdravotního pojištění tak, aby současně nebyly ohroženy veřejné fondy.
Jako obvykle byla tato jednání a diskuse silně ovlivněna rukopisem některých neziskových organizací, které již dlouhou dobu získávají dotace na problematiku postavení cizinců v systému zdravotního pojištění cizinců.
Problémem těchto neziskových organizací je především základní neznalost dané problematiky a šíření zkreslených, nesmyslných nebo i vysloveně nepravdivých hypotéz.
Neporušují neziskovky zákon na ochranu osobních údajů?
Další jejich specialitou je sběr emotivních příběhů poškozených klientů- cizinců, které mají mnohdy příčinu v tom, že tito klienti-cizinci sami nedodrželi předpis či zákon. Pevně doufám, že neziskovky disponují písemným souhlasem klientů s uveřejněním jejich identifikace a zdravotních obtíží, neboť by se jinak dopouštěly poměrně závažného porušení zákona o ochraně osobních údajů.
Pojišťovny jsou zde jednoznačně v nevýhodě, uveřejňovat údaje o tisících klientech, kteří čerpali z pojištění úhradu zdravotní péče jaksi prakticky není možné, navíc by zde narážely na předmětný zákon o ochraně osobních údajů. Ocenění práce pojišťoven spatřuji alespoň v deklaraci zástupců velkých, státem řízených nemocnic na listopadové konferenci, že s pojištěním cizinců nemají problém, tedy aspoň u naší pojišťovny. Případné marginální nedostatky současného nastavení systému smluvního zdravotního pojištění cizinců by měl řešit právě chystaný zákon.
Překrucují fakta z neznalosti, nebo s úmyslem?
I když nezpochybňuji schopnost a talent některých neziskovek získávat stále nové a nové granty na tuto problematiku, považuji současně za nesmírně smutné, že za tu velmi dlouhou dobu, co se problematice věnují, neučinily aspoň pokus problematiku důkladně nastudovat a pochopit ji.
Výsledkem je pak to, že některá ministerstva, která přijala připomínky od neziskového sektoru, jsou v meziresortním řízení konfrontována v některých bodech od jiných ministerstev nelichotivými reakcemi, že takové připomínky jsou zmatečné či značí neznalost problematiky. Chápu, že zástupci různých neziskových organizací působí v různých poradních orgánech a třeba mnohde odvádí i dobrou práci, ale přeci jen by bylo dobré, aby před tím, než jsou jejich připomínky vydávány za oficiální stanoviska některých resortů, byly podrobeny supervizi znalou osobou, protože to pak vskutku nepůsobí dobře, ukáží-li se absolutně mimo mísu.
Pojišťovnictví nerozumí, přesto se tváří jako experti
V meziresortním řízení padla zmínka o absolutním nepochopení systému soukromého pojištění a tvorby pojistně technických rezerv ze strany neziskovek. Vybere-li pojišťovna pojistné na pojistnou smlouvu, jejíž délka přesahuje daný rok, musí na vzniklý přesah vytvořit tzv. rezervu na nezasloužené pojistné. Stejně tak, dozví-li se o vznesení nároku, tvoří tzv. RBNS (reported but not settled) rezervu na pojistná plnění. Tyto rezervy vstupují do kapitoly nákladů, což se v praxi může projevit disbalancí mezi příjmy a výdaji a následným ziskem. Neznamená to, že by pojišťovna spotřebovala většinu pojistného na mzdy a provoz, jak tvrdí některé neziskovky, ale zásadní roli zde hrají právě tyto rezervy. Viděl jsem v televizi pořad, kde jedna zástupkyně neziskovky pracující s migranty uváděla, že její neziskovka spotřebuje 80 % grantů na mzdy a zbytek na provoz, ale v ziskovém sektoru to takto opravdu nefunguje. A navíc se zde i daní, aby bylo na fungování státu a nakonec i na ty neziskovky.
Potvrzeno: Česko pravidla neporušuje!
Jsem rád, že v meziresortním řízení bylo ze strany některých ministerstev vyvráceno nepravdivé tvrzení, že Česká republika ve vztahu ke zdravotnímu pojištění cizinců porušuje evropská nařízení a mezinárodní smlouvy. Neporušuje! Existuje zásadní rozdíl v přístupu ke zdravotní péči a právu na ošetření a úhradou zdravotní péče. Nastavení rozsahu a účasti ve veřejném zdravotním pojištění je ryze v kompetenci daného státu.
Špatné neziskovky škodí všem
Do nového roku bych si tedy přál, aby se zástupci některých neziskovek přeci jen poučili o problematice pojišťovnictví, které se věnují, aby sami sebe svou neznalostí nedegradovali, aby nemysleli jen na peníze, které plynou z grantů, ale aby se snažili o skutečné zlepšení a skutečnou pomoc cizincům, kterými se ohánějí.
Jejich činnost má totiž v praxi úplně opačný efekt, veřejnost začíná být mnohdy na neziskový sektor spíše alergická, někdy dokonce aktivity některých neziskovek přispívají až k radikalizaci společnosti a to je určitě velká škoda, neboť mnohé neziskovky dělají bezesporu dobrou práci a zaslouží si ocenění.
Kde je vůle, najde se i řešení
Za první vlaštovku lze považovat i to, že při osobních jednáních nad připomínkami k tomuto zákonu byli přítomní zástupci lidskoprávního sektoru konstruktivní a věcní v otázce pojištění.
Budiž tedy tomu tak i nadále a já pevně věřím, že bude-li skutečný zájem pomoci a najít řešení a současně respektovat zájmy České republiky, dojde i zde nakonec ke shodě.
