Ekonomové se údajně přou, jestli se mají úrokové míry centrální banky nastavit níže, či výše. Potřební potřebují pomoc v podobě levných peněz ...? ...? ... ? .... ? ..........?
V souvislosti s výměnou guvernéra ČNB slýcháme debaty o tom, jak se budou vyvíjet úrokové sazby centrální bankou stanovované. Různí ekonomové prý vyslovují různé názory. Jedni chtějí sazby co nejnižší, jiní vyšší než inflace.
Ti, kdo požadují co nejnižší úrokové sazby, argumentují, že:
- rostoucí úroky z hypoték dále sníží dostupnost bydlení,
- zdražení podnikových úvěrů zpomalí inovace, investice a mnohde znemožní vlastní provoz při stále rostoucích cenách zejména energií
- protiinflační zvýšení úrokových sazeb se projeví nejdříve za rok, ale problémy jsou dnes (Tomáš Prouza, Svaz obchodu a cestovního ruchu) - to mi připadá, jako kdybych říkal: Mám rakovinu tlustého střeva, ale pokud se budu léčit chemoterapií, projeví se výsledek až za půl roku. Proto se léčit nebudu a předepište mi raději něco proti bolesti.
Ti, kdo požadují vyšší úrokové sazby, upozorńují na to, že nízký úrok znevýhodňuje tuzemskou měnu vůči těm měnám, které mají úrok vyšší, a jsou tudíž lákavější pro investory. Důsledkem je rostoucí cena cizích měn v korunách a dále se zdražující dovoz. Nízký úrok také zlevňuje peníze, zvyšuje tedy jejich nabídku a dále tak roztáčí inflaci. Například vede ke zlevnění hypoték, růstu poptávky po bydlení a tím k růstu ceny bytů a domů.
Peníze jsou také jen statek. Pokud investuji peníze, očekávám, že se mi v budoucnu vrátí z investice více. Úroková míra nebo jiný výnos s finanční investicí spojený musí být vyšší než inflace. To je přirozené chování, které nelze změnit. Lze je pouze skrýt, odložit nebo přesunout jinam stejně, jako když přehradím říční proud, tak voda poteče jinudy, nebo bude tak dlouho stoupat její hladina, až praskne hráz. Proud vody ale nezruším příkazem hrázného. I v těch systémech, které "zakazují" úroky (islám), jde o obyčejné pokrytectví. Věřitel se domůže svého zisku buď nějakými jinými poplatky, službami nebo tím, že je přímo podílníkem zainvestované firmy. Kdyby z toho nic neměl, nebude investovat.
Úroková míra by tedy měla být vyšší než inflace. Proč tedy není rovnou 15%? Inu, banky musejí odhadnout dlouhodobý trend a vydělat na něm. Na některých hypotékách dnes krátkodobě do příští fixace prodělávají, ale delší dobu na nich vydělávalay. na nových fixacích zase vydělají více, až inflace klesne. Banka jako firma to musí dobře odhadnout a na konci musí skončit se ziskem. Navíc konkuruje s jinými bankami.
Centrální banka pak také musí stanovovat úrokovou míru tak, aby na trhu peněz a produktů s nimi spojených byla rovnováha mezi poptávkou a nabídkou jak i transakcí, tak u úvěrů. Výhodou bank je, že většina obačanů není schopna většinu svých peněz uložit jinak než prostřednictvím bank, takže banky mají obrovské levné zdroje na bankovních účtech klientů.
Spor o úrokovou míru tedy není spor mezi ekonomy. Je to spor o to, o kolik má umělá úroková míra být nižší než ta reálná. Z ekonomického hlediska by toto umělé snížení mělo být co nejmenší, jaké je potřeba, aby se udržell sociální smír. Sociální smír ke zásadní pro klid nižší třídy. Nejpočetnější, ale nejchudší, nejméně kreativní a nejméně samostatné společenské třídy: Kolik peněz, úroků a daní pro tuto třídu musíme obětovat. Zdaleka nejsprávnější tedy je stanovit úrokovou míru rovnovážnou, reálnou, přirozenou a ztráty nižší třídy s touto mírou spojené vyrovnat sociálními dávkami. Nebude se tak vytvářet iluze ekonomické soběstačnosti.
