Jsem příznivcem Eura, ale k jeho současné podobě mám výhrady. Evropská centrální banka je peněžní a úroková otrokyně rozhazovačných vlád a politických hrátek etatistů. Co nám řeklo zavedení Eura v Chorvatsku?
Každý, kdo si uvědomuje výhody jednotného trhu, musí být příznivcem jednotné měny. Je škoda, že Euro je hříčkou politických her Evropské centrální banky. Ta se například bojí zvyšovat úrokové sazby, ačkoli inflace je mimořádně vysoká, aby "neztížila" dluhovou službu států, případně, aby "nepodvázala ekonomický růst a "nezpůsobila růst nezaměstnanosti". To jsou klasické bolístky Evropy, které vedou k její strnulosti a zaostávání. Chybou bylo třeba i zachraňování Řecka. Řecko se nedostalo do bankrotové situace ne proto, že mělo Euro, ale protože Euro neumožňovalo znehodnocovat měnu a odhalila se tak slabost a přílišná zadluženost, to jest rozhazovačnost řecké vlády. Vlády ve Středomoří jsou tím typické všechny a jsou tak přítěží pro stabilitu evropské měnové soustavy.
Vidíme ale, že před inflací nás neochránila ani naše nezávislá statečná česká koruna. Stalo se to prostě proto, že nezávislost měny v zemi, která je existenčně závislá na exportu, je jen iluzí. Naši závislost na exportu bychom přitom neměli měnit. Je zdrojem naší prosperity.
Koruně ztěžuje situaci nezdravá situace na trhu práce. Když je nezaměstnaných méně než volných míst, ekonomika nemůže zdravě růst. To jen tak mimochodem.
Ať tak či tak: Počet zemí, které platí Eurem, roste. Nově přibylo od Nového roku i Chorvatsko. Pokaždé, když se někde zavede Euro, zlotřilí obchodníci využijí zaokrouhlení ke zvýšení cen. Politici se vždycky blýsknou tím, že začnou posílat kontroly a pranýřovat obchodníky, kteří nemorálně zvýšili ceny.
Jaká je pravda? Průzkum porovnal Chorvatsko se sousedním Slovinskem. Slovinsko má Euro už od roku 2007.
1. Nárůst vůči Slovinsku celkově není nijak dramatický. Úředníci by neměli podléhat hysterii.
2. Problémem je, že konkurenční prostředí v Chorvatsku je slabé a zákazníci k němu přispívají i tím, že zůstávají věrni svým řetězcům, aniž by se starali o porovnávání cen a platí prostě více. Platí, že pokud za danou cenu zboží někdo koupí, pak tato cena není příliš vysoká, a konečně
3. v Chorvatsku jsou vyšší sazby DPH, a proto jsou ceny pro konečné spotřebitele v Chorvatsku vyšší.
Jaké z toho plyne poučení:
1. Stejně jako všude jinde ve východní Evropě (včetně CZ), tak i v Chorvatsku je klíčem k prosperitě silnější sociální a ekonomická podpora podnikavosti, nebo alespoň významné oslabení byrokracie, a aktivní chování spotřebitelů,
2. Jaká má být sazba DPH? DPH má mít co nejméně sazeb, ideálně jenom jednu. Tato sazba by měla být dlouhodobě neměnná. Ne, že každý rok se změní, pokud se zrovna zdraží benzín. Ať stát daň vybere a, pokud chce někomu pomoci, ať mu z vybraných peněz něco pošle zpátky. Pokud potřebným sníží stát daň, mohou nabýt dojmu, že zboží je levné a že pomoc nepotřebují. Všimněte si, jaký úsporný efekt mjí vysoké ceny energií, že!!!!
DPH by měla mít jednotnou sazbu napříč celou Evropskou unií. Máme-li mít jednotnou ekonomiku, musíme umožnit harmonizaci veřejných ropočtů, dotací, daní atd...Tím by se měla zabývat Evropská unie a tím by přispěla k vyrovnávání ekonomické úrovně jednotlivých regionů více než stavbou cyklostezek a rozhleden.
