Sám jsem byl na střední škole dobrovolně každý rok a na vysoké škole povinně každé prázdniny na "brigádě".
Ale žijeme v tržní ekonomice. Nedostatek pracovních sil neřešíme direktivním přesunem pracovníků, ale necháváme to na trhu. Tam rozhodují nabídka a poptávka a ty si pohrávají s množstvím a cenou. Převyšuje-li poptávka nabídku, musí vzrůst cena. Poté poptávka klesne a nabídka stoupne a obě strany se vyrovnají.
Pozorujeme to ostatně už řadu let. Měli jsme vysoký ekonomický růst. Firmy potřebovaly stále víe pracovníků a na tuzemském trhu se jich nedostávalo. Nějaké jsme dovezli z chudších zemí, ale převážně to musely firmy řešit tak, že zvyšovaly mzdy a poskytovaly další a další benefity. Cena rostla pracovní síly rostla.
Přiživily se na tom i odbory a tlačily na zvyšování minimální mzdy. Protože trh práce má absolutní omezení (nejsme schopni z roku na rok vytvořit více pracovních sil, trvá to nejméně 19 let i s početím), byl trh práce přehřátý, to jest pracovních sil byl nedostatek. Ale stát rozdával dál a dál a zvyšoval sociální platby . Jistě je mnohem příjemnější být placen za to, že jsem rodič a starám se o vlastní děti nebo jako potomek o své rodiče, než za to, že odvážím odpadky nebo kácím kůrovcové stromy v lese.
Teď jsou potřeba sezónní dělníci. I ti ale musejí být zaplaceni. Za úmorné drátkování, nakládání se štoky nebo sklizeň brambor, kdy musím ve větru a dešti obsluhovat kombajn nebo linku, budou chtít adekvátní odměnu. Musejí dostat víc než rodiče na rodičovské dovolené. Musejí mít minimální mzdu a i ta bude málo. Kde na vyšší mzdy mají firmy vzít? Musejí zvýšit cenu svých výrobků.
A tak se celý kruh rozdavančé ministryně Maláčové a odborářského kapitalistobijce Středuly uzavírá. Nakonec budou dražší brambory, chmel i pivo. A pokud ne přímo a nějakou dotací stát zase pomůže, budou peníze chybět jinde a budou se muset někde vzít.
Trh nelze ošálit. Když na jedné straně z hromady zrní odebereš a na druhé přisypeš, pšenice bude stále stejně. jen se přesype.
