Šéfredaktor Světa hospodářství Jan Ferenc zveřejnil v deníku DNES na straně 8 včera, 1. listopadu článek "Banky jsou užitečné, ale také hamižné". Jak může jistě vzdělaný ekonom tak klesnout?
Jan Ferenc píše: Banka rozpůjčuje více peněz, než kolika skutečně disponuje.
Viděl pan Ferenc někdy rozvahu jakékoli komerční banky? Banka nemůže dlouhodobě půjčit více peněz, než kolika disponuje. To by jí dozorující ČNB hnala. Samozřejmě mohou být dny nebo týdny, kdy má peníze vázané, ačkoli je reálně má, a potřebuje "hotovost". Pak si půjčí "přes noc" hotovost, protože ten, kdo půjčuje dostane záruky a moc dobře ví, že peníze dostane zpět.
Jan Ferenc píše: Když pak banka přijde na hunt, požaduje po klientech předčasné splacení úvěrů.
Ve skutečnosti nejsou klienti schopni splácet úvěry. Klesly jim příjmy, jsou nezaměstnaní. Takové situace nastávají a banky, ani nikdo jiný není schopen předvídat jejich okamžik, ani rozsah. Budoucnost (i budoucnost peněz) je vždy nejistá. Na počátku jsou neplatiči úvěrů. To znamená pro banku pokles příjmů nebo jejich úplný odpis. I když má třeba u hypotéky v zástavě dům, když vrhne tento dům na trh, zvýší nabídku v době, kdy lidé stejně mají málo peněz. Výsledkem je pokles cen nemovitostí.
Jan Ferenc píše, že otázka, jestli pády bank jsou důsledkem nebo příčinou krize, je nezodpovězená. Banky prý půjčovaly před krizí 2008-2010 hypotéky špatně prověřeným klientům a přeprodávaly balíky těchto špatných hypoték dále. zachráněny byly jen hypotéční banky Freddie Mac a Fannie Mae (V Mladé frontě je omylem uvedeno dvakrát Freddie Mae - chyba korektora).
Jak to bylo doopravdy? Freddie Mac a Fannie Mae jsou instituce nejprve jen podporované státem a nyní už státem vlastněné. Dostávaly peníze nebo záruky na to, aby mohly poskytovat hypotéky i těm, kdo by na ně za normálních okolností nedosáhli. Lidem s nízkými příjmy, často z toxického prostředí. Snad můžu říct, že to byli hodně i Afroameričané apod. ze čtvrtí, kde bylo normální nepracovat a nesplácet dluhy. Celé to nevzniklo proto, aby nějaký tlustý kapitalista z Freddie Mac zbohatl za státní peníze, ale aby získali chudí voliči iluzi, že si také mohou dovolit vlastní dům. Když potom přišla krize a oni nemohli splácet, snažily se banky těchto pohledávek zbavit, protože "státní záruka" by jim nepokryla celou ztrátu. Někdo ti prohnilé pohledávky koupit, protože byl líný si prověřit, co kupuje, to je jiná kapitola. Na počátku této subprime krize stál populismus federální politiky USA, nikoli hamižnost bank,
Jan Ferenc píše, že nízké úrokové sazby budily chutě k zadlužování.
Odpovídám: Nízká, někdy i záporná úroková sazba byla vytvořena centrálními bankami uměle, aby vyvolala "keynesiánský" růst: Zlevníme peníze. Lidé si budou myslet, že zbohatli a budou více utrácet a investovat.
Dalším efektem nulových úrokových sazeb bylo zlevnění státního dluhu. Státy si mohly více půjčovat na rozdávání voličům.
Pokud banka žije z rozdílu úroků, které poskytuje na vklady, a těch, které vybere na úvěrech, jaký má mít zisk při záporných úrocích? Banky žily z poplatků, z transakcí a přece jen z nějakých kladných úroků, protože neposkytovaly téměř žádné úroky na vklady. Ale co je na tom hamižného? Pekař také prodává rohlík se ziskem a pan Ferenc jistě také nesedí v šéfredaktorské kanceláři za průměrnou mzdu. Je tedy hamižný?
Pravda je, že banky jsou klasickým příkladem morálního hazardu. Zisky kasírují pro sebe, ale když je problém, pomůže jim stát.
1. Proč jim stát pomáhá? Protože ministr financí se dobře zná s generálním ředitelem? Ne. Pomáhá proto, že vkladatelé tam mají peníze, přišli by o ně a vkladatelé jsou voliči i ministra financí,.
2. Banka není nějaký klasický podnik. Podléhá mnoha regulacím, takže většinu problémů, které by neustál soukromník, ani stát, ustojí. Ale banka ani není jednolitý celek. Má akcionáře, zpravidla tak roztříštěné, že budou vždy v nevýhodě proti managementu. Potom má vrcholový management. Ten je jistě závislý na výsledku a obrazu banky, ale jen po dobu, kdy je ve funkci 5-15 let. Co bude potom, ho nezajímá. A naprostou většinu lidí v bankách tvoří klasičtí zaměstnanci, kterým je úplně šumafuk, co bude s jejich zaměstnavatelem za pět let Oni chtějí platy, prémie a benefity hned teď. Jinak odejdou.
A poslední zmínka pana Ference je o tom, jak zlotřilé banky raději (legálně) vyplatí vyšší úroky vkladatelům, než aby je odvedly na mimořádné dani.
Milý pane Ferenci:
- pokud je legální nějaký náklad, uplatní ho každý, kdo může. To není hamižnost. Kolikrát jste odmítl, aby vám vyplatili cestovní náhrady nebo vánoční prémie, prosím?
- vkladatelé jistě mají právo na takový výnos z vkladu, který jim pokryje alespoň inflaci.
- jaké mimořádné zisky banky mají? Zajímalo vás také, jaké měly zisky v době mizivých úroků? Z čeho pokryjí očekávané odpisy úvěrů, pokud přichází krize? Viděl jste vůbec někdy ekonomiku nějakého podniku na vlastní oči?
Na závěr Jan Ferenc uvádí: Věřme vědcům, že banky jsou nejspíš užitečné natolik, že se vyplácí jim v nouzi pomoci. Zatím.
Chce tím "zatím" snad pan Ference říci, že bychom v budoucnu měli banky nahradit "českým "státním podnikem? Umí si představit, jak by fungovaly platby mezd, nákupy, úspory nebo úvěry bez bank? Jak může říct někdo, kdo má, předpokládám, vysokoškolské ekonomické vzdělání, že v případě užitečnosti bank jim jenom věří?
Jan Ferenc je jistě vzdělaný ekonom. Cituje tým Bena Bernankeho. Jistě je také schopný, když se vypracoval na šéfredaktora. Bude také dobře placený, násobně více než já, obyčejný venkovský účetní. Má zapotřebí nahánět si takto politické body bezbřehým populismem?
Vždyť bychom stejně mohli říct, že situace na trhu práce je neudržitelná, nezaměstnaní nechtějí pracovat, lidé jsou málo propouštěni a když jsou Ukrajinci povoláni do armády, nemá kdo dělat na stavbách. Jsou nezaměstnaní líní?
A mimořádná daň? Topí se už méně? Je to katastrofa, když teplota klesne z 222 na 18? Kde jsou ti trpící? Byl pan Ferenc v poslední době v kavárně? Viděl, kolik jídla je vyhozeného v kontejnerech a v koších kolem rychlých občerstvení? Viděl, čím krmíme psy a co všechno naše děti nejedí, protože jim to "nechutná"?
