Ano i bohatý člověk může být okraden, ale já pro něj asi nikdy nebudu mít velké sympatie, a moje sympatie budou proporčně tím menší čím víc nařknutý boháč brečí.

Mít příliš a pořád chtít více je prostě špatná charakterová vlastnost, a je mi jedno jestli kněží kapitalistického uctívání čísel říkají že ne.

Majorita je podle mne jednou majorita a nezáleží na tom, že ji má zrovna stát. Kdyby měl majoritu soukromý sektor, také by si určoval dividendovou taktiku a menšinoví akcionáři by se museli podřídit. Tak to funguje všude na světě. Proto mi to vaše srovnání se situací v hitlerovském Německu připadá poněkud nepatřičně.

Jenže soukromý sektor by si určoval majoritu v zájmu dlouhodobé udržitelnosti. Já jako akcionář přece nevydojím svou akciovou společnost, kldyž vím, že bude potřebovat peníze na investice.

Příklad s majoritou jsem uváděl jako obecné vysvětlení, že i majorita se musí řídit obecnými pravidly a nemůže si odhlasovat úplně všechno.

Nejsem ekonom. Považuji, stejně jako Vy, onu windfall tax za svinstvo. Jsem-li úspěšný, budu potrestán. Pokud ne, stát mne nechá na pokoji.

Vím, že státní kasa je vyžraná a že koalice Spolu zdědila tento stav po bačování Andreje Babiše a jeho nesmyslných slevách na vlaky, autobusy, jeho linku PENAM atd.atd., je toho hafo.

Problémem není pan Babiš ani pan Fiala. Problémem je volič, český občan, jenž chce mít plný ešus okamžitě, hned, bez ohledu na to, co mu tam kydne hlavní kuchař zítra. Proto tento volič naslouchá těm, kteří mu naslibují všechno možné, jen aby se dostali ke korytu. To si opravdu myslí, že pan Babiš je odpovědný hospodář a paní Schillerová chytrá ekonomka?

V tom vidím tragédii naší budoucnosti. A máte recht, že v okamžiku kolapsu bude jedno, jestli máme Kč nebo Euro (i když možná to euro by mohlo být v průseru tou trochu lepší variantou).

Z přechodu na euro má zejména starší generace kopřivku, protože má zafixováno, že na Slovensku to znamenalo zdražení a zpočátku (pro leckoho složité) přepočítávání eura na koruny, aby byl člověk s cenou zboží v obraze.