Naši vnuci budou jednou vzpomínat na dnešek jako na počátek českého hospodářského zázraku. Každým dnem jsme bohatší. Švýcaři už nám začínají závidět. Lichtenštejnské kníže tajně poprosilo, jestli může s námi do federace.
Člověk není schopen objektivně posoudit situaci, když je právě uprostřed dění. Potřebuje odstup. Já u nás v Hlubočkách-Hrubé Vodě takový odstup mám. Veškeré diskuse renomovaných ekonomů se mě netýkají. V autobuse, ani v konzumu jejich témata nikoho nezaujmou.
Nakupuji ale v supermarketu Albert. Mléko se už řadu měsíců dá pořídit za 8,90 až 11,90. Pamatujete si ještě, že stávalo standardně 17,90? Víte ještě, jak jsme koncem devadesátých let kupovali bot za tři tisíce?
Žijeme v době deflace. Ceny klesají, navíc díky pokroku roste prudce užitek statku na jednu měnovou jednotku. Odborníci typu Šichtářové, Lautenbacha nebo Hanse Gestricha varují před deflační spirálou. Mají strach, že deflace vyvolá pokles spotřeby. Lidé budou očekávat, že jejich peníze budou mít v budoucnu větší hodnotu a nebudou utrácet. Tato hypotéza je zcela mimo realitu. Lidé budou utrácet jednak proto, že velkou část spotřeby prostě nemůžou odložit do budoucna. A zadruhé lidé prostě chtějí utrácet a nepřemýšlejí u toho. Vždyť je znáte. V našem hospodářském zázraku nám nezabrání ani skandál volkswagenu, ba ani 1400 uprchlíků ze blízkého východu, ani Evropská unie.
Když klesají ceny, roste hodnota mezd i důchodů sama od sebe. Nemusejí se tedy zvyšovat. My, kdo pracujeme pro německou vládu, to dobře známe. Naopak, můžou se klidně snížit. Nejprve tedy bude třeba snížit starobní důchody.
Pak přijdou na řadu mzdy. V soukromé sféře nám to skandál volkswagenu naopak ulehčí. Musím využít aktuální nejistoty jinak nenažraných zaměstnanců Škoda auto a přitlačit je ke zdi.
Každé dítě v páté třídě Základní školy ví, že existuje nepřímá úměra mezi nezaměstnaností a inflací. Ex definitione tedy existuje přímá úměra mezi nezaměstnaností a deflací, tedy nezaměstnanost bude zase klesat (ona mezi námi už nemá kam). Můžeme tedy zredukovat až zrušit většinu úřadů práce a snižovat se budou i všechny sociální dávky. To natolik znechutí jejich příjemce, že se poníží a vstoupí na trh práce.
Ještě než začneme snižovat příjmy ve veřejné sféře, narazíme na minimální mzdu. Bude nám překážet. Myslím, že dohoda s odbory nebude možná. Nezbude, než je zrušit.
Poslední překážkou na cestě ke snižování cen a mezd tak zůstane centrální banka. Ta už dnes zoufale tiskne a prodává koruny, aby udržela vysoký kurs eura. Ale stejně jako švýcarská banka, ani naše to nemůže dělat donekonečna.
Předpokladem zrušení odborů a centrální banky samozřejmě je vystoupení z Evropské unie. Pak na tom budeme skutečně jako Švýcaři a ti nás ještě budou prosit, abychom vstoupili do European Free Trade Association.
