Křupák

Není to o křupanech, venkovských balících. Je to o zradě na řemesle. Žaluji, ovšem zavážnější zločin, než byl justiční omyl s Dreyfusem. 

Není pravda, že všichni živnostníci byli za socialismu zničeni. Nedaleko města mého mládí, Žamberka, leží vesnice Líšnice. Tam existovala ještě v sedmdesátých letech 20. století soukromá pekárna. Samo sousloví "soukromá pekárna" by mě dnes rozčílilo. Je to jako když říkáme "soukromý podnikatel", jako by byl nějaký "veřejný podnikatel", nebo "veřejná politika" (ta má v Opavě dokonce fakultu), jako by existovala nějaká "soukromá politika".

V době mého mládí ale byly všechny pekárny státní, takže ta líšnická soukromá byla výjimkou. Pela velké kulaté pecny. Rovná dolní plocha byla černá a tuhá a horní zakulacená plocha bochníku byla hnědá, popraskaná, s křížem, a křupala. Opakuji: Skutečně křupala. Kulturu opravdového chleba jsem ještě posílil po Sametovce v Bavorsku. To je nám spolu s Rakouskem, Slezskem a Švýcarskem co do chlebové kultury nejbližší.

O to horší je pro mě náraz na chlebovou realitu našeho venkova. To, co si většina z nás kupuje, vůbec není chleba. Je to měkká gumová hmota. Je suchý, beztvarý, za dva dny zplesniví a vůbec nemá kůrku. 

Žaluji Aspec s. r. o., Krnov za klamání spotřebitele. Chléb "Křupák" za 22,- Kč, distribuovaný mimo jiné i řetězcem Kaufland a Albert nekřupe. Není to podpora místního podnikatele, ale obrázek ubohosti českého spotřebitele a hanba pekařského řemesla.