Na počátku restriktivních opatření praskla u naší staré Toyoty Yaris trubička přívodu benzínu. V autoservisu to provizorně opravili a teď čekáme, až kontejnerová loď z Asie doveze trubičku ... kdyby se vyráběla u nás ...
Kdybychom jenom čekali na trubičku z Japonska, ještě bych to chápal. Ale ve Volkswagenu neměli ani zapalovací svíčky! Rozvoz z centrálního skladu ve Wolfsburgu prostě několik týdnů nefungoval. Hospodářský život byl ochromen kvůli jedné obyčejné trubičce a zapalovací svíčce..
Ale co když taková pohroma postihne zásobování se základními potravinami? Zemřeme kvůli naší závislosti na cizině hlady? Čteme, jak je Česko nesoběstačné. Zatímco u hořčice vyrábíme 291% tuzemské spotřeby, u mléka 138% a hovězího masa 122%, je to u lnu 80%, ovoce mírného pásma 77%, u brambor 71% a u čerstvé zeleniny pouze 32%!
Navrhuje se, aby alespoň 85% potravin v obchodě být "domácího" původu. Potraviny kupuje každý velmi často, kvalita zeleniny kolísá, ale kolísá výrazně i její cena. Všichni tak jsme chtě nechtě na toto zboží citliví.
Jak je možné, že "soběstačnost" tak prudce klesla? Je to vina Miroslava Kalouska, rozkradačské ODS nebo Evropské unie? To ona nám nakazuje pěstovat všude jen řepku a dovážet celer z Holandska?
Evropskému dotačnímu systému můžeme jistě mnohé vytknout, ale dokud ho budeme všichni chtít, příliš se nezmění. Kdyby nám dotace opravdu tak silně vadily, už dávno bychom je odbourali.
Ptám se, proč třeba i v IKEI nepožadovat, aby 85% židlí bylo tuzemského původu? A hned si odpovím, protože by ty židle okamžitě byly čtyřikrát dražší. Totéž platí pro obuv. Kdybychom si ji museli vyrábět v tuzemsku, byla by mnohonásobně dražší a s menším výběrem. Ostatně kdo ještě zažil socialismus, jistě mi to potvrdí. Také mi možná ale řekne, že tehdy byly potraviny kvalitnější a levnější. Odpovím mu, že levnější byly proto, protože ceny byly dotované na úkor jiného zboží a doprovázené nedostatkem. Kvalita je velice různá, stejně jako jsou různé ceny. Můžu mít mléko 1 litr z Madety ve slevě za 9,90 nebo Bio-mléko jeden litr za 26,- Kč.
Takže my vyrábíme automobily, nemocniční lůžka, strojírenské komponenty, pivo, plastové díly atd. a dovážíme z Holandska a z Polska zeleninu a vepřové. Dosahujeme tím větší hromadnosti výroby, zásobujeme větší trh a můžeme tak nastavit nižší ceny. Spočítali jste si někdy, kolik skutečně stojí ty dvě bedýnky brambor, které si vypěstujete na zahrádce?
Mléka máme přebytek (138%). K čemu to vede? Sedláci z jižních Čech prodávají mléko do Rakouska nebo "zasušují" dojnice, případně likvidují chovy a omezují se na rostlinnou výrobu. Proč ale nevyrábějí více brambor a zeleniny? Protože se jim to nevyplatí. Je to příliš pracné a výnos je nižší než z jiných plodin, Klasické bramborářské oblasti třeba ve vyšších polohách v pohraničí se z velké části přeměnily na pastviny pro masný skot.
Proč nepěstují více lnu? Protože je u nás sucho a posklizňové procesy u lnu potřebují hodně vlhka. Na to je vhodnější přímořská Belgie.
Proč neprodukujeme více zeleniny? Je to pracné. Pro malého sedláka je to náročné na investice a výsledek je kolísavý. Pro velké latifundisty typu rodiny ministra zemědělství je zase mnohem jednodušší ve velkém pěstovat standardní obilí a řepku. Takových těch tradičních středních sedláků je málo. Navíc jim často chybí nastupující generace, protože to je podnikání jako každé jiné s mnoha riziky a s velkým vytížením, rozuměj prakticky bez volného času.
Máme zaplatit vyšší cenu za potraviny, abychom se vyhnuli riziku, že při příští restrikci zemřeme hlady? Změníme to, když zablokujeme dovozy nebo zákonem nařídíme větší prodej "tuzemských" potravin"?
Už samotný údaj 85% vyvolává pochybnosti. Kdo a jak to vypočítal? Nějaký úředník z ministerstva zemědělství? Proč to není 79% nebo 88%? Protože to je prostě líbivé číslo, střelené od boku.
Jak se to bude měřit? Bude chodit kontrola a prověřovat faktury a faktické trasování dodávky? Jestli náhodou nezabočila ve Vídnavě přes hraniční potok a nenabrala v Polsku brambory? A co když se neurodí nebo zrovna náhodou bude velice výhodné dovézt petržel z Rakouska? Na to bude výjimka udělovaná okresní agrární komorou?
Není přece jen výhodnější, když vyrábíme auta a dovážíme zeleninu? Až o auta klesne zájem, přeorientujeme se na něco jiného, ale musí to být také výhodné pro prodávajícího i kupujícího. Možná to bude mléko, možná laserové zářiče. To já nevím a neví to ani můj stát, ba dokonce ani ten, kdo se do takového podnikání pustí.
Mnohem důležitější, než aby stát určoval, odkud mají potraviny být, je, aby podpora šla především pro malé a střední sedláky. To není překážka efektivní velkovýroby. Velkostatkáři mají sklon být stále větší a větší, až nakonec ovládnou všechnu půdu jako v Latinské Americe, zničí konkurenci a z nás ze všech udělají závislé sezónní dělníky. Podpora malých podnik je podpora svobody.
A že nám bez soběstačnosti hrozí hlad? Zaprvé pro akutní situace snad vytváříme státní hmotné rezervy. Jinak musíme věřit, že nabídka zareaguje během několika měsíců až roku na poptávku. Za posledních 1500 let, co jsme v této zemi, to tak vždycky bylo.
S tou soběstačností je to jako se zlatem. Říká se, že každý má mít malou část úspor ve fyzickém zlatě. Až se zhroutí peníze, státy i policie, bude zlato to jediné, čím bude možné zaplatit. Obávám se ale, že po takovém zhroucení nebude fungovat ani standardní trh a my si budeme muset pěstovat brambory sami ta panelákem a chránit je v noci s pomocí mysliveckých (protože ti jediní budou mít jako civilisté zbraně) hlídek.
Celé mediální úsilí o "soběstačnost" pokládám jen za lobbyismus ve prospěch našich latifundistů. Ti dnes obhospodařují více pozemků než velké šlechtické rody Lichtenštejnové nebo Schwarzenberkové v době monarchie.
Když se francouzský ministr Colbert v roce 1680 zeptal skupiny obchodníků, jak jim může stát pomoci, odpověděli mu:
"Laissez-nous faire!" (Nechte nás konat).
