Mír ... to kouzelné slovo, na které jsme se dívaly jako děti na nástěnce v socialistické základní škole. Bílá holubice míru nesla zelenou ratolest naděje a armády "Varšavské smlouvy" měly připravené desetitisíce tanků ...
Když se hlavním tématem druhého kola prezidentských voleb stává "Válka nebo mír", v jaké situaci jsme vlastně dnes? Ceny enegrií rostou, akcie klesají, bude se asi propouštět, stát je předlužený, máme nedostatek zubařů i pediatrů ... ale ve válce nejsme.
Opravdu? Nu ano: Nemáme potravinové lístky, armáda se nemobilizovala. bombardéry nestartují z Čáslavi, ani z Kbel, vlaky plné raněných se nevracejí z fronty, na noc nemusíme zatemňovat a 95% z nás vůbec neví, jestli vůbec má nějaký letecký kryt a kde je. Nakonec formálně válka Rusku ani nebyla vyhlášena.
Jenže ani Ukrajině Rusko nevyhlásilo válku. Dokonce ani konkrétně neřeklo, co od Ukrajiny chce. Jako němá síla se valí do země a vyhradili si, že o tom, jaký bude mir, s kým ho dojedná a jak ho zaručí, rozhodne, až se Ukrajina vzdá.
Nebýt naší pomoci, Ukrajina by už dávno prohrála. Ale toto není šachová hra, která bude jen dalším řádkem v učebnici historie. Hraje se o uspořádání Evropy.
Vede se "podivná válka". Taková se vedla už od září 1939 do května 1940. Po okupaci Polska si Německo vybralo oddechový čas. Jen tak mimochodem v dubnu obsadilo Dánsko a Norsko a až v květnu vyrazilo na Francii a Benelux. Celou dobu podivné války si lidé užívali míru v kavárnách i lázních. Chránění Maginotovu linií.Jen se s Německme neobchodovalo.
Můžeme se také ptát, jestli Protektorát Čechy a Morava v roce 1944 byl ve válce? Také se nemobilizovalo, Čechy, ani Moravu až na vzácné výjimky nikdo nebombardoval. Jen se vyráběly a dodávaly zbraně.
Dost na tom, že Rusko má své spojence v celé Asii. nenechme se mýlit tím, že Kazachstán tu a tam Putinovi něco odmítne. Obchod s Indií, Thajskem Čínou, Íránem i s celým arabským světem probíhá čile dál. Buďme rádi, že je Evropa semknutá a že má v zádech USA. Obávám se, že bez USA by nejen prohrála Ukrajina, ale sociální demokraté a jiní pacifisté by v obavě, aby nedošlo v Evropě "k eskalaci zbrojení" raději obětovali Putinovi celý východ až Cheb, celou tu oblast tak jako tak prolezlou ruskými majetky a hybridními operacemi.
Co to je mír? Ukončení války. Jak se ukončuje válka? Buď jedna strana porazí druhou, nebo se dohodnou. Že by Rusko porazilo Ukrajinu nebo Ukrajina Rusko, to zatím nevypadá. Mír by tedy mohl nastat tak, že se obě strany dohodnou. Rusko si chce nechat Krym a okupované oblasti, to víme, co dalšího chce, tajuplně neřeklo.
Ukrajina chce okupované oblasti osvobodit. Shoda, ani kompromis se nerýsují. Jenom naprostý šílenec může ostatně po Ukrajině chtít, aby se vzdala nějakého území. Copak se nastolil mír, když v roce 1939 Československo odstoupilo Sudety? Bylo by mírovým řešením, když Hitlerovské Německo v roce 1940 okupovalo 55% Francie? Měl Churchill dosáhnout míru v roce 1941 tím, že by se vzdal Kentu, East Sussexu, West Sussexu, Isle of Wight a Hampshire?
Jsme ve válce. Bude nás stát hodně peněz, přinese ztráty v ekonomice, v kultuře i v obyčejné rodině. Až skončí, bude nás ještě více stát obnova Ukrajiny a náprava pošramocených ekonomických vazeb po celém světě. Proti tomu je drahá elektřina, rostoucí ceny za dětské tábory nebo nedostatečná valorizace platů státních zaměstnanců směšnou drobností. Budiž nám to poučením do budoucna, že:
- Evropská unie se má starat o podstatné věci a jednotlivé státy jí musí dát tento úkol, ale také kompetence,
- i pro trh energií, jako pro všechny ostatní trhy, platí zákony nabídky a poptávky a potřeba konkurence. O to by se měl starat vlády především. Pak by nemusely "shánět" léky, přemlouvat zubaře, stropovat ceny a zakazovat Nordstreamy,
- členské země NATO musejí zbrojit. Svět je tvrdý a nikdo jiný než my sami nás před ním neochrání,
- zázraky se nedějí. Na Pražském hradě, ani v Bruselu není ukrytý bezedný zlatý poklad. Jediným zdrojem peněz na všechno, co chceme a potřebujeme, je naše vlastní práce.
