Na 55 milionů korun vyčíslilo ministerstvo financí dosavadní náklady na zhůvěřilou takzvanou transformaci Národního divadla, kterou prolobbovala část činohereckých kruhů (Mr. Harsh & His Boys). Senátu PČR ministr financí sdělil, že „tyto výdaje /54 794 tis. Kč/ byly realizovány v rámci schváleného rozpočtu kapitoly Ministerstva kultury, což bylo kompenzováno snížením výdajů do jiných oblastí", jinými slovy: Ministerstvo kultury loni utratilo za nesmyslné sloučení SOP s Národním divadlem nejméně padesát pět milónů NA ÚKOR JINÝCH OBLASTÍ KULTURY.
Členové takzvaného expertního týmu, jmenovaného naší paní ministryní „kde se vzali tu se vzali“, nalezli jen jediného kandidáta na funkci ředitele Národního divadla; vybírali asi nejkrásnějšího, když nemusel předložit žádnou koncepci. Pro ředitele nepožadují mnoho: jen pětiletou záruku neodvolatelnosti a pětiletý kontrakt na financování jeho organizace. Pro sebe samotné požadují jen členství v Garanční radě ND, budoucím divadelním superorgánu, který si vymysleli, aby pomohli sobě a prý ministerstvu kultury. Pro Národní divadlo požadují jen zrušení půl opery, prázdnou historickou budovu, Stavovské divadlo i s Mozartem činohře, změnu právní subjektivity - „přímé zásahy do řízení divadla ze strany státních orgánů musejí být zcela vyloučeny“, náš expertní tým metamorfovaný do garanční rady odteď zastane vše (sám se stane státním orgánem?), a čtyřnásobek státního příspěvku. Viz Návrh transformace Národního divadla, dokument MK ČR schválený ministryní kultury bez oponentního řízení.
Mám jiný návrh: Přežranému Otesánkovi Národnímu divadlu krizového manažera a klistýr; po svižné rekonvalescenci souborům do čela čerstvé umělecké osobnosti. Původcům probíhající takzvané transformace Národního divadla škodu k náhradě.
Neziskové organizace v kultuře, příjemci státních dotací na živé umění, divadla, festivaly a další pořadatelé, vydavatelé kulturních časopisů, spolky, iniciativy, zájmové kroužky, všichni, komu tažení transformátorů Národního divadla proti opeře zkrátilo loni šanci na dotace o více než 55 milionů, ať se s žádostí o náhradu obracejí na pachatele takzvané transformace Národního divadla.
Hned čtyři z představitelů zájmové skupiny, která se přes dvě desetiletí domáhá zrušení poloviny opery Národního divadla, prázdné historické budovy, odevzdání Stavovského divadla i s Mozartem činohře a jejíž snažení nás loni stálo všechny už přes 55 milionů, jsou spolu k nalezení na AMU: rektor Jan Hančil, šéf katedry činoherního divadla DAMU Jan Burian, Bohumil Nekolný, ten jejž přibrali aby zakryli činoherní stopu Václav Riedelbauch. Další nebo tytéž do svého vedení vyzdvihla paradoxně Asociace profesionálních divadel, z nichž mnohým reálně už hrozí, že zajdou na úbytě i bez čtyřnásobku Národnímu divadlu, iniciátorka kampaně „Pomozte svému divadlu“: předseda APD Jan Burian, členové výboru Jiří Šesták, Stanislav Moša. Nejctihodnější z transformátorů trůní v Radě České televize: Milan Uhde. „Nové Národní divadlo" s uvedenými parametry prosazoval od roku 1990, kdy byl ministrem kultury. Zpátky je jeho VIZE, která zůstala v paměti pod nálepkou „Národní divadlo jako garáž“.
P.S. Adresu paní Aleny Hanákové ve Vizovicích neznám, ale do Nostitzova paláce nepište. Dlouho už tam tu dobrou ženu ukrývat před veřejností nemohou.
Psáno pro Literarky.cz
