neboli Vzpomenutí na Václava Havla aneb Kam Tě vedou, Národní divadlo? 3 ¨ Charizmatická osobnost troufale vyslovující neotřelé myšlenky, jeden čas i za cenu věznění. Zarputilý klaďas nepřestávající tvrdit, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí, ani v době, kdy už skoro všichni pochopili, že to dopadlo naopak. Drobná postava, lákající mateřské náruče k přivinutí. Není divu, že osobnost exprezidenta Václava Havla přitahovala všechny druhy příznivců. Od upřímných obdivovatelů k hráčům, které podnikání ve stínu slávy předvčírem zesnulého exprezidenta vyloženě bavilo. Nejen projekt obecně prospěšné společnosti Knihovna Václava Havla spojuje tři z nich.
Uhlobaron Zdeněk Bakala, jenž pro Knihovnu koupil dům na Loretánském náměstí, patří díky vztahu s bývalou Miss a dnešní pořadatelkou soutěže krásy mezi mediálně nejznámější české multimilidardáře. Jeho oborem bylo investiční poradenství, šéfoval české pobočce Credit Suisse First Boston. Vlastní firmu Patria Finance založil až v roce 1994. Jeho kontakty na politiky se zřejmě protnuly ve Sdružení Lípa (Impuls 99, Dřevíčská výzva), jemuž Václav Havel vyjadřoval podporu (mezi signatáři byl nejen Karel Schwarzenberg, ale i Zdeněk Tůma). Od Schwarzenberga koupil podíl v časopise Respekt, pak si přibral vydavatelství Economia. Založil Nadaci Zdeňka Bakaly, do popředí svých filantropických aktivit staví Scholarship. Za mistrovský tah je považován jeho nákup Karbon Investu (s dalšími společníky) v roce 2004. Společnost zahrnovala nejen vysoce ziskové OKD, ale také téměř 45 tisíc bytů OKD. Bakala je prodal za tržní cenu, ačkoli na ně měli předkupní právo nájemníci za zvýhodněných podmínek, což potvrdil soud. Mezi další skvrny na jeho bezúhonnosti patří pochybnosti kolem privatizace Karlovarské Becherovky (se Schwarzenbergem) či kolem prodeje Československé obchodní banky Belgičanům, u nějž byl považován za aktéra v pozadí. Kvůli jeho daru třem politickým stranám nazvali někteří Nečasovu vládu "Bakalovou koalicí".
Bessel Kok mezinárodně proslul jako tvořivý manažer v oboru bankovnictví, později jako tvrdý byznysman v oboru telekomunikací. Díky jeho pražskému působení a vášni pro šachy sehráli v Praze turnaje nejvýznamnější šachoví velmistři. Kromě knihovny Václava Havla je v den svých sedmdesátých narozenin místopředsedou správní rady Divadla Archa, členem správní rady Nadačního fondu dětské onkologie Krtek v Brně, též i spolumajitelem výstavní síně Hunt Kastner Artworks na Kamenické. U nás je však „hodný Belgičan“ co naplat nejlépe znám jako někdejší 1. místopředseda představenstva Českého telecomu a autor výroku: „Telefonické poplatky jsou v Čechách vysoké. To je normální. Telecom má monopolní postavení a chce svého monopolu zneužít kdekoli, kde jen to bude možné. Je to otázka maximalizace zisku. V telekomunikacích neexistuje etika a po prostředí konkurence voláme, ale jen potud, máme-li možnost určovat pravidla trhu sami.“ (viz Archives de Trends-Tendances k 16.10.1997, nebo alespoň Český Telecom - stále je to otázka maximalizace zisku). Do téže doby spadá i skandál s údajným dvousetmilionovým úplatkem, který měl na švýcarské konto ODS složit strategický partner TelSource, a další úplatkářské aféry týkající se SPT Telecom. Žádná z nich nebyla došetřena.
Od loňska Bakala s Kokem investují do cyklistického týmu Omega Pharma-Quick Step. Kromě cyklistiky a aktivit kolem Bakalova nakladatelství Economia je spojuje společné podnikání v síti prodejen videoher Gamescape. Shodně nalezli pánové zalíbení kupodivu též v divadle - totiž zaujaly je některé aspekty Národního divadla v Praze (od 1.1.2012 Národní, Stavovské, Nová scéna a nově též Státní opera): První se ráčil už v létě přeptávat na kolik by ho přišlo, kdyby chtěl budovu právě zrušené Státní opery Praha získat od českého státu na kasino. Oslavenec pak před rokem vstoupil do správní rady Bělohlávkovy Pražské komorní filharmonie, za jejíž vstup do Stavovského divadla od téže doby bezostyšně lobbuje náměstek ministra kultury pro živé umění Radek Zdráhal. Nikoli sám - kromě odejitého ministra kultury lobbuje za vstup PKF do Staváku též náměstkova poradkyně, jíž naopak členství v dozorčí radě PKF zaniklo; ovšem až čtyři dny poté, co ji ministerstvo kultury veřejně představilo (její členství v dozorčí radě PKF bylo vymazáno, když na MK ČR už dva měsíce lobbovala za PKF). Lobbují tam spolu na účet daňových poplatníků za vstup PKF do Staváku dodnes. Proto jsou miliardář Zdeněk Bakala s čerstvým sedmdesátníkem Besselem Kokem podezřelí, že probíhající diletantskou a nedůvodnou takzvanou transformaci Národního divadla vyvolaly mimo jiné jejich podnikatelské záměry. Nejde však jen o přetvoření zrušené Státní opery Praha, někdejšího slavného Nového německého divadla, jednoho z historicky nejcennějších objektů u nás... na kasino. Ani nejde jen o vstup Pražské komorní filharmonie do Stavovského divadla na úkor stávajících muzikantů, které vyhodí, a návdavkem o perspektivní vyvedení Staváku ze svazku Národního ve prospěch zatím nespecifikované "mezinárodní mozartovské nadace".
Předčasně odejitý ministr kultury Jiří Besser formálně slíbil prodat Anenský areál ze správy Národního divadla či jeho část zesnulému exprezidentovi ve prospěch jeho nadace, de facto však podnikatelům za nadací se skrývajícím. V takzvané transformaci Národního divadla jde však o prodej tří historických areálů a pozemků ze správy Národního - Anny, Flóry a Apolináře. Na orgie nejspíše předražovaných stavebních investic nehledě (aby mohl ministr financí prodávat, musí ministr kultury vybudovat Národnímu nové zázemí). K odpovědi na veřejně položenou otázku, zda ministr kultury (tehdy ještě Jiří Besser) plní úkoly stranické kulturní politiky, nebo se straně TOP09 utrhl ze řetězu, si kníže předseda nenašlo čas od 6. října (viz Otevřený dopis Karlu Schwarzenbergovi), na stranické půdě však Bessera pochválilo. Také odpověď.
To bylo ještě předtím, než se borec v knížecích barvách vyfauloval. Příznačně však nemusel opustit ministerský post kvůli tomu, že prznil kulturu, nebo že by se kníže, samo jsouc oficiálním prezidentským kandidátem, prznitele štítilo. Pouze opomněl cosi nevýznamného uvést v majetkovém prohlášení; že šlo o bagatelu dokazuje papalášovo setrvání ve volené funkci 2. místopředsedy hnutí STAN... Čeho se neštítilo kníže, štítí se občané, kteří už mají hry na demokracii plné zuby. Co je však prznění Národního divadla nebo bourání kulturních památek proti takzvaným církevním restitucím! Usnesení české vlády č. 103 z 1. února 1999 uložilo ministrovi kultury, aby při přípravě navracení církevního majetku vycházel z právně historické expertizy Univerzity Karlovy v Praze (viz Právně historická expertiza UK právního postavení tzv. katolického církevního majetku...). Během dvanácti let "příprav" se zadání nezměnilo, jen výsledek se jaksi "rozešel se zadáním". Že s tím začali už Topolánek s Dalíkem? Navracení církevního majetku má dnes v gesci politická strana třetího a nejviditelnějšího z velikánů v prezidentově stínu Karla Schwarzenberga - TOP09 s podporou Starostů. Zatímco v podobě "Besserovy transformace Národního divadla" nám před očima probíhá největší korupční proces v kultuře od roku 1989, "Besserovy restituce" neboli takzvané navracení církevního majetku v dnešní za Bessera paragrafované podobě jsou pokusem o největší tunel v dějinách našeho národa vůbec.
S tím vším už nemá zesnulý pan exprezident téměř ničeho do činění. Kdo ví, kolik vůbec měl vnitřně co do činění se "svými muži". Budiž mu země lehká.
Viz též
Kam Tě vedou, Národní divadlo? 1Kam Tě vedou, Národní divadlo? 2
*****
Dne 3. ledna 2012 mi zasalal nesouhlasné stanovisko mediální zástupce Zdeňka Bakaly pan Pavel Kočiš. Na jeho žádost zde zveřejňuji obsah jeho stanoviska:
Nechci s Vámi polemizovat o Vašich názorech a hodnoceních, se kterými nesouhlasím, ale na které samozřejmě máte své nezadatelné právo. Musím se však ostře ohradit proti nepravdivým údajům, které o mém klientovi uvádíte.
Ve svém článku jste zveřejnil následující informace:
"… ale také téměř 45 tisíc bytů OKD. Bakala je prodal za tržní cenu, ačkoli na ně měli předkupní právo nájemníci za zvýhodněných podmínek, což potvrdil soud.”
"Proto jsou miliardář Zdeněk Bakala s čerstvým sedmdesátníkem Besselem Kokem podezřelí, že probíhající diletantskou a nedůvodnou takzvanou transformaci Národního divadla vyvolaly mimo jiné jejich podnikatelské záměry. Nejde jen o prodej Anenského areálu či jeho části ze správy Národního divadla; předčasně odejitý ministr kultury Jiří Besser jej slíbil formálně zesnulému exprezidentovi ve prospěch jeho nadace, de facto však podnikatelům za nadací se skrývajícím."
Musím Vás upozornit, že pan Bakala žádné 'byty OKD' neprodal. Ve firmě, která toto rezidenční portfolio vlastní, je stále významným akcionářem a tato společnost do zmíněných bytů dlouhodobě investuje miliardy Kč. Soud a nezávislé audity naopak potvrdily, že pan Bakala a jeho obchodní partneři při správě tohoto rezidenčního portfolia nijak nepochybili. Pan Bakala nemá žádné podnikatelské záměry s Národním divadlem či jeho budovami, nezajímá se ani o jeho transformaci. Stejně tak se 'neskrývá' za žádnou nadací a nemá zájem na odkoupení Anenského areálu.
*****
Co se týče "bytů OKD", musím s politováním uznat, že při probírání údajů z internetu jsem poněkud nedbale převzal nesprávnou a zavádějící informaci, za což se panu Bakalovi omlouvám. Skutečnost je taková, že bývalé "byty OKD" byly vyvedeny do dceřinné společnosti, kterou Zdeněk Bakala s partnery stále vlastní a do níž investuje. Mezitím právní spor se stávajícími nájemníky kolem nenaplněného předkupního práva za zvýhodněných podmínek směřuje podle posledních informací v médiích od Evropské komise k Evropskému soudnímu dvoru.
Pokud jde o Národní divadlo, jsem rád, že pan Bakala nemá zájem ani o jeho transformaci ani o odkoupení Anenského areálu. Myslím, že je to do nového roku 2012 dobrá zpráva.
Richard Kolář
